Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Dvířka z borovice a "revoluce.".

16. prosince 2014 v 20:29 | Dutka Zdeněk |  Nezařazeno
Když si představím, jak jsem začínal v roce 1985 ano 1985 jako jeden s prvních, možná úplně první "soukromník" na Severní Moravě, a jak jsem si myslel, že soukromničeni přinese této zemi prosperitu a jak to dopadlo, tak se fakt biju do hlavy pro můj idealismus. Jak jsem ráno ze svého obchodu se smíšeným zbožím to už 1989 jezdil do pekáren pro čerstvé pečivo a měl v tom malém krámku,, kde dnes mám jen PC a šatnu až 15 druhu láhvového piva. Jímá mne nostalgie a smutek, jak to po 89 roce dopadlo. Jak jsme tady mohli na základu, který komunisté opustili bez boje, vybudovat České Švýcarsko a nakonec jsme díky panu Klausovi a jeho slavným větám a KUPONOVÉ PRIVATIZACI, dopadli jako Ghana, nebo jiný rozvojový stát. Pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Však to historie pojmenuje správně.

Kousek minulosti:

Průřez jedním měsícem mého života. 1990...

Napsáno 2013...
Bylo žhavé jaro a teplota stoupala ke třiceti stupňům. Měl jsem malý obchůdek se smíšeným zbožím, který jsem otevřel ve svém starém domě hned jak to bylo po revoluci možné jako jeden s prvních na Ostravsku. Dům který jsem nedávno koupil, praskal ve švech a já nestačil zásobovat zákazníky pivem. V době, kdy ještě nebyly markety jsem zajistil 17 druhu piv… Horko stoupalo s přibývajícími dny až na mne přiletěl soused, že mu došla voda ve studni. Starý páprda, starší než dnes já se tak rozčilil, že mne odpojil od studny.
Teď začalo martyrium. Bez internetu, vody s obchodem otevřeným od 9 do 21 hodin bez zásobovače a prodavačky, jsem se rozhodl připojit se k obecnímu vodovodu. Podotýkám, že vodovod byl na druhé straně za silnicí a tramvajovou tratí tak 15 metrů. V průběhu čtrnáctí dnů jsem vyřídil stavební povolení, našel vodovodní potrubí pomocí proutku v místě, kde si to už nikdo nepamatoval, sehnal jsem protlakařskou firmu až s Krnova, nechal udělat zákopové jámy pro stroje, nechal vykopat výkop k domu, sehnal plastovou hadici coul a čtvrt, sehnal odborníka na propojeni potrubí ze severomoravských vodovodu a kanalizaci, zajistil asi šest povolení, hlídal cikány, kteří kopali výkop, prosadil ještě jeden protlak, protože při prvním se firma s protlakem vynořila příliš vysoko a tisíc malých drobností. Mezitím jsem ráno jezdil do pekáren pro pečivo a během dne, kdy mne v krámě vystřídala manželka jsem nakupoval minimálně za deset tisíc korun zásoby do obchodu. Zajištoval práci pro stolářskou dílnu a po nocích vyráběl kuchyňské linky, abych splatil stroje a úvěr, který jsem dostal na dům.
Za čtrnáct dní byl protlak hotový a já ještě domluvil se sousedovým synem, že se připojí, když mi zaplatí polovinu nákladu. To vše jsem si mohl dovolit proto, že jsem byl posedlý prací a měl jsem vidinu cíle a víru, že ho dosáhnu.
Stejnou víru, s jakou jsem v si roce 1985 prosazoval, vymáhal a protlačoval to abych mohl dělat "soukromníka" v době 5 let před "revolucí"
Podařilo se mi to, protože jsem měl cíl a víru, že toho dosáhnu. Byl jsem "PRVNÍ SOUKROMNÍK"...minimálně v tehdy Severomoravském kraji, Když mne vyhodili z jedněch dveří, tak jsem tam vlezl oknem a znovu a znovu. NIKDY SE NEVZDÁVAT BYLO MOJE HESLO.
Nebyl nikdo, kdo by znevažoval moji práci, slabošskými slovy o tom, že jsem pitomec, který nic nedokázal. Matka byla daleko a XXXX jsem ještě neznal. Dnes mi ta čůza, kterou jsem miloval víc, než sebe sama a která žije ze sociálních dávek přes dvacet let, řekne, že jsem v životě nic nedokázal. Cítím se uražen a znechucen jejím znevažováním výsledku mé práce.
Nejsem apriori nadstaven na to, aby se lidem nedávaly peníze, ale až na jeden rok, kdy jsem byl bez práce, jsem se staral o sebe a rodinu pomoci sebe a manželky. Nejsem na vrcholu, ale ani na spodku sociálního žebříčku.
Ps: Pana Bakalu a kapitál, považuji pro tuto společnost za naprosto nebezpečnější než hordu bezdomovců, nebo i domovců propíjejících své sociální dávky. Nedovolím, ale nikomu se nade mne povyšovat a ani nechci nikoho ponižovat, pokud mne nepřinutí se bránit. Jsem sečtělý, vnímavý a citlivý s širokým rozhledem a fungující intuici.




Sorry foto se moc nepovedlo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama