Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

První noc...TT

17. ledna 2014 v 16:28 | JzM |  TÉMA TÝDNE.
"Pojď raději do Šentala!"
Říkám k Mirkovi, který mne vede nocí, jistým krokem na "popraviště." Přeskakujeme s pomocí přisunutých popelnic, vysokou cihlovou zeď, posetou nahoře skleněnými střepy.Střepy jsou již otupené časem a tak nám nehrozí žádné zranění.
"Dej pozor, aby nás nikdo neviděl." Říká Mirek a rozhlíží se kolem.
Seskakujeme ze zdi a ocitáme se v úkrytu za márnici.
Vzhledem k tomu co nás čeká, nemyslíme na ty tisíce mrtvých, kteří prošli tímto místem a vychazíme na otevřený prostor. Tady už nám nehrozí žádné nebezpečí, protože nikdo nepozná že do tohoto místa nepatříme.Je začínajíci noc 17.1.1975 a schyluje se k osudové události. Vcházíme do několikapatrového internátu, ve kterém bijí desítky srdcí, každé svým tempem.
Také mé srdce bije poplašeně a přiznám se, že se toho setkání docela bojím. Smluvený signál vyťukaný na dveře a dveře se otevírají. Majka, Mirkova přítelkyně se mu vrhá do náručí a za ni stojí její kamarádka Wanda. Stojím beze slov, jako zaražený a koukám do těch nejkrásnějších a největších oči, jaké jsem kdy viděl. Dlouho do noci , zatímco Majka s Mirkem zabrali postel, jsme seděli naproti sobě a mlčky se hypnotizovali očima. Poprava SVOBODY, se konala za přítomnosti všech mých kamárádu o tři měsíce později.Dnes po 39 létech mohu jen napsat, že jsem si dobře vybral. Vzácný člověk, který vydržel mojí neposednou povahu tolik let, a kdo ví kolik ještě máme před sebou. JzM
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mad Med Mad Med | Web | 17. ledna 2014 v 17:00 | Reagovat

Ach..milosrdný čas!:-D Taky jste si s Mirkem mohli řádně natrhnout.. Pěkný článek :-)

2 Johanz Johanz | E-mail | Web | 17. ledna 2014 v 17:21 | Reagovat

[1]: Dík...Trochu jsi to popletla :-) čas je nemilosrdný... :-D

3 Johanz Johanz | E-mail | Web | 17. ledna 2014 v 17:23 | Reagovat

[1]: Sorry asi jsi myslela ty střepy tak jsem to popletl Já O_O

4 Emilie Emilie | 18. ledna 2014 v 21:13 | Reagovat

Tady je odpověd´ na vaše problémy. Je to vaše osudová žena číslo 1, kterou nikdy neopustíte.

5 Reveka Reveka | 21. ledna 2014 v 14:53 | Reagovat

Jaký je smysl života? Vzdělání, rodina, po vzdělání roky práce? Co je u konce života? Každý to vnímáme jinak, podle toho kolik nám je, jaký máme styl života, v jaké rodině vyrůstáme, jaké jsme zažili pěkné i škaredé věci. Tohle jsou otázky, na které zná odpověď snad jen hodně málo lidí, nebo si možná jen myslí že to ví? Život je jeden velký otazník v jistých věcech v nejistotě. Mě teď bude !hodně let" a mám představy o životě jaký chci, ale smysl života neznám. Podle mě život je zahalen otázkami.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama