Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Něco málo od odborníka.

9. ledna 2014 v 16:23 | JzM |  Rebeka
Z Komentářů....

Bolesti dělíme na fyzické a emoční. Tělesné bolesti upozorňují rozum na situace ohrožení těla. Takové situace lze identifikovat smyslovými orgány a najít řešení.
Emoční bolest jsou pro logicky myslící a na faktech stavící rozum zcela matoucí. Rozum znamená zdánlivé příčiny (např. vás někdo opustil) a vytuší jejich dopad (např. milostné soužení). Ale nedokáže oboje postavit do logické souvislosti. Proč to tak bolí, když je člověk odmítnut? Můžete to vysvětlit čistě věcně a logicky? Nikoliv. Je to totiž problém, jehož zdroj nelze odhalit smysly. Proto rozum ponechaný sám o sobě nenajde promoční bolesti žádné účinné řešení kromě jediného: napříště se podobných situací bát a pochopitelně se snažit takovým událostem předcházet.
Když něco zabolí, řešením je ústup, nebo - když to nejde jinak - obrana. Jakmile situace pomine, pak ji jako vzpomínku - nebo jako film vyvolávající příslušné citové prožitky - uloží do paměti, aby se v budoucnu něco podobného včas rozpoznalo a dalo se tomu zabránit. :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kodama Kodama | Web | 9. ledna 2014 v 19:12 | Reagovat

Lze to samozřejmě vysvětlit i čistě logicky, z hlediska antropologie a studia evoluce a hormonů. Pak zůstává jediný rozdíl - ztrátu emoční bolesti nemůžeme urychlit, nezbývá než čekat, až odezní sama. A to člověka trápí samo o sobě.

2 Johanz Johanz | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 19:32 | Reagovat

Nejlepší obrana je pochopení.Čekat na odeznění...hm lepší je uvědomění.
Není to snadné být sám se sebou v rovnováze je to horší, než být v rovnováze s okolím. SÁM SOBĚ ČLOVĚK NEUTEČE. :-(

3 Kodama Kodama | Web | 10. ledna 2014 v 20:32 | Reagovat

[2]: Myslím, že tak nějak to řekl i Buddha, totiž - že jediným způsobem osvobození se od utrpení je nalezení příčiny jeho vzniku a smíření se s tím. A že uvědomělost je právě to, co dokáže zabránit vzniku utrpení nového.

Sám sobě... Má smysl utíkat? Člověk se může změnit, když k tomu dojde sám. Je to takové průběžné obnovování dospělosti, když se stále znovu převychováváme. A kdo se změní k lepšímu, nemá pak důvod v sobě hledat něco špatného (dokud znova nenarazí).

4 Rebeka Rebeka | 11. ledna 2014 v 21:21 | Reagovat

Rozhodla jsem se sem dát jeden úryvek z knížky Raymonda Moodyho-Úvahy o životě po životě. Je to hodně obohacující a zajímavé´, snad si v tom najde každý jen to dobrý..

Když jsem o tom uvažoval důkladněji, uvědomil jsem si, jak se ve zprávách o prožitcích blízkosti smrti často vyskytuje motiv „odhalení se“. My lidé se kryjeme všemi možnými fasádami. Snažíme se posílit jistotu a bezpečnost tím, že se ženeme za penězi a za uplatněním. Vnucujeme sami sobě přesvědčení o své nadřazenosti nas druhými na základě lepšího původu, vzdělání, barvy pleti, bohatství, vlivů, krásy, mužnosti nebo ženskosti atd. Zkrášlujeme svůj vzhled pěknými šaty. Skrýváme své podstatné myšlenky a určité skutky, aby je ti druzí nepoznali a neviděli. Avšak v hodině smrti musí všechny masky padnout. Člověk najednou uvidí vše, co si kdy myslel nebo dělal, obrazně shrnuté v trojrozměrné barevné panorámě. Navíc při střetnutí s jinými neživými bytostmi, podle vyprávění „svědků“, obě strany vědí, co si ta druhá myslí. V tomto stavu se dorozumívání děje beze slov a myšlenky plynou bezprostředně k druhým. Jde to tak daleko, „až jsme úplně zmateni z toho, že jsme obklopeni lidmi, kteří myslí jinak než my sami“, jak to vyjádřil jeden muž .
Protože člověk už nemá tělesnou postavu, nemůže být barva pleti či vzhled důvodem k pýše. Krása tady nemá nic společného s tělem ale

5 Rebeka Rebeka | 11. ledna 2014 v 21:23 | Reagovat

dopisuji
...ale s duší

(omlouvám se čtenářům tohoto blogu)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama