Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Únor 2013

Návrat "zRaje do Pekla"

17. února 2013 v 13:31 | JM |  Jája a Já
Blog se jmenuje "zRaje do pekla"
Měsíc života mezi rajem a peklem. Dosáhl jsem toho, že jsem uposlechl své své srdce a nastěhoval se ke své přítelkyni. Moc se to nepovedlo. Denně jsem byl peskován za takové hlouposti, že jsem si připadal, jako mentálně postižený stařec. Pravda naučil jsem se dávat záchodovou desku tam, kam patří. Smrad si ale najde cestu stejně jako vůně, jde cestou necestou. Nevadí mi kočky, které okupovaly postel v houfu, ale odpověď na má slova
"V posteli leží sedm koček"
"No a co lepší než jeden chlap."
To mne nadzvedávalo. Každý den několikrát opakované
"Lépe by mi bylo samotné"
"Nic neumíš." nebo
"Ty myslíš jen na sex"
Vám taky na náladě nepřidá.
Co mne ale drtilo nejvíc bylo, že jsem nikdy nevěděl, jakou náladu bude mít kočičí máma, když přijdu "domu" z práce.
Dvakrát jsem musel odejít, protože má citlivá duše spustila poplach a hladina adrenalinu mi stoupla nad únosnou mez a to musím jit ven nejlépe do auta a rozjezdit to.
Jsou jen dvě možnosti řešení známe po miliony let... útěk nebo útok.
Nemohu za to, že mé psyché vyhodnocuje zvýšený hlas, jako napadení.
Nakonec už to dopadlo tak, že jsem si několikrát před cestou "domu" z práce musel vzít kousek diazepamu na uklidnění.
Dnes už chápu proč je tolik mužů v hospodách a přijdou domu až když je hladina jejich alkoholu ve snesitelné výši, kdy mohou svou jedovatou samičku poslat tam, kam patří.
No a ty poslední kapky byly?
Když jsem se vrátil z práce a dal ji pusu řekla...
"My se k sobě opravdu nehodíme."
O trochu později při pokusu o letmý polibek řekla
"To už je dnes potřetí."
No a s milováním marná sláva.... "Přece víš, že to nepotřebuji tak často."
No a vzhledem k tomu, že to poslední trvalo téměř čtyři hodiny dočkal bych se po druhé asi tak za měsíc....
Tak si říkám, ležet vedle milenky a masturbovat to by bylo silné kafe. Z jednoho koutu na skříni kouká pán Safír a potutelně se řehtá a já v duchu slyším, jak se si říká...jen počkej dědku, nechá tě vykleštit, tak jako mne, Čerta a Frenkiho. Z druhé strany ležící fena Jessi, přitulená v jejím objetí a hlazena druhou rukou chrochtá blahem a říká..."taky by tě pohladila, kdybys byl chlupatý a poslušný, jako já. No a já tam s erekci, jako dvacetiletý chlap přemýšlím, kde jsem udělal chybu.
Večer mi řekla se zamračeným výrazem ve tváří, když jsem ji převrátil na postel při sledovaní televize a pokusil se ji dát pusu. "Musíme si ráno promluvit"
(Moje kamarádka Psychoanalytička říka ...ty jsi na těch polibcích závislý.
Tak to už je po cigaretách a pití třetí zavislost v životě, kterou budu muset překonat.
NEBO ŽE BY NE?)
No a o čem promluvit? O penězích.To bylo každé druhé téma...nedostatek peněz.
V podstatě to je ale jedno.
Naštěstí jsem vypil jen skleničku vína a tak jsem se oblékl a vypadl ven.
Čeho je moc, toho je příliš.
Tak, jak mi moje matka tvrdila, že jsem blbeček a teprve, když jsem na učilišti v jiném městě s úžasnou vychovatelkou i mistrem na učilišti, měl vyznamenání, zjistila, že za to mohla ona a její výchovné metody, že jsem měl špatné známky. No k maturitě jsem se dokopal už sílou vůle, protože v te době už jsem lumpačil.
Pořád ale tvrdím, že dobré slovo má mnohem větší moc než dril.
Ta sranda u přítelkyně od 11 ledna do 14 února mne stála cca 15000 a to jsem si ještě kupoval celodenní stravu do práce....moje známa říkala ty pitomče za to si můžeš vydržovat lolitku.
No jo jenže....co z lolitkou...
A tak jsem zavolal své manželce, že budu spát v práci, ale ona mi řekla, že mohu přijet domu.
Když jsem přijel do svého domu a málem mne můj vnuk nepustil dovnitř.
Rozeřval se na mne, jako by mu bylo 60 a mi 18...
"Běž si tam kde chodíš šukat"
ječel a ječel... až po třetím varovaní, že on je hostem v mém domě, jsem se postavil do bojového postoje, jako kdysi, když jsem boxoval a on najednou čuměl, ,že jeho hodný dědeček umí být i jiný ...ne jen vstřícný, dajný a hodný, ale umí taky bránit své teritorium...no naštěstí to dostal jen do hrudi....ale myslím, že i to stačilo na to, aby si uvědomil kdo je v tomto domě pánem.
Nikoho nevyháním, ale jak se říká...
Můj dům můj HRAD.
S použitím fantazie napsal JM

Návrat

17. února 2013 v 13:15 | JM |  Fejetonky
Blog se jmenuje "zRaje do pekla"

Měsíc života mezi rajem a peklem.Dosáhl jsem toho, že jsem uposlechl své své srdce a nastěhoval se ke své přítelkyni. Moc se to nepovedlo . Denně jsem byl peskován za takové hlouposti, že jsem si připadal,jako mentalně postižený stařec. Pravda naučil jsem se dávat záchodovou desku tam kam patří. Smrad si najde cestu stejně cestou necestou. Nevadily mi kočky, které okupovaly postel v houfu, ale odpověd na má slova "V posleli je sedm koček" No a co lepší než jeden chlap.To mne nadzvedlo. Každý den několikrát opakované "lepe by mi bylo samotné" "nic neumíš"...nebo "ty myslíš jen na sex" vám taky na naladě nepřidá.Co mne drtilo nejvíc bylo, že jsem nikdy nevěděl, jakou náladu bude mít kočičí máma, když přijdu "domu" z práce. Dvakrát jsem musel odejít protože má citlivá duše spustila poplach a hladina adrenalinu mi stoupla nad únosnou mez a to musím jit ven nejlepe do auta a rozjezdit to.Jsou jen dvě možnosti.... útěk nebo útok. Nemohu za to, že mé psyché vyhodnocuje zvyšený hlas,jako útok. Nakonec už to dopadlo tak, že jsem si několikrát před cestou "domu" z práce musel vzít kousek diazepanu na uklidnění. Dnes už chápu proč je tolik mužů v hospodách a přijdou domu až když žena spí.No a ty poslední kapky byly? Když jsem se vrátil z práce a dal ji pusu řekla..."My se k sobě opravdu nehodíme." O trochu později při pokusu o letmý polibek řekla "to už je dnes potřetí." No a s milováním marná sláva.... to prý víš, že to nepotřebuji tak často.No a vzhledem k tomu, že to poslední trvalo teměř čtyři hodiny dočkal bych se po druhé asi tak za měsíc....a tak si říkám, ležet vedle milenky a masturbovat to je by bylo silné kafe. Z jednoho koutu na skříní kouká pán Safír a potutelně se řechtá a já v duchu slyším, jak se směje a říká...jen počkej dědku, nechá tě vykleštit, tak jako mne, Čerta a Frenkiho. Z druhé strany ležíci fena Jessi přitulená v jejím objetí a hlazena druhou rukou chrochta blahem a říka..."taky by tě pohladila, kdyby jsi byl chlupatý a poslušný, jako já. No a já tam s erekci, jako dvacetiletý chlap přemýšlím,kde jsem udělal chybu.Večer mi řekla se zamračeným výrazem ve tváří, když jsem ji převrátil na postel při sledovaní televize a pokusu o pusu. "Musíme si rano promluvit"
No a o čem ? O penězích to bylo každe druhé téma...nedostatek peněz.
V podstatě to je jedno.
Naštěstí jsem vypil jen skleničku vína a tak jsem se oblékl a vypadl ven.
Čeho je moc toho je příliš.
Tak jak mi matka tvrdila, že jsem blbeček a teprve, když jsem na učilišti měl vyznamenání zjistila, že za to mohla ona a její výchovné metody.No k maruritě jsem se dokopal už z přinucením, protože tam už jsem lumpačil.
Ta sranda u přítelkyně od 11 ledna do 14 února mne stála cca 15000 a to jsem si ještě kupoval celodenní stravu do práce....moje známa říkala ty pitomče za to si můžeš vydržovat lolitku.
No jo jenže....co z lolitkou...

A tak jsem zavolal své manželce, že budu spát v práci, ale ona mi řekla, že mohu přijet domu.

Přijel jsem do svého domu a málem mne můj vnuk nepustil dovnitř. Rozeřval se na mne, jako by mu bylo 60 a mi 18..."běž si tam kde chodíš šukat"ječel a ječel až po třetím varovaní, že on je hostem v mém domě, jsem se postavil do bojového postoje, jako kdysi, když jsem boxoval a on najednou čuměl ,že jeho hodný dědeček umí být i jiný ...ne jen vstřícný, ale umí taky bránit své teritorium...no naštěstí to dostal jen do hrudi....ale myslím,že i to stačilo na to, aby si uvědomil kdo je v tomto domě pánem.

Nikoho nevyháním, ale jak se říká.... Můj dům můj HRAD.