Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

První polibek...Liana

24. listopadu 2012 v 17:17 | Johanz z Mallevilu |  Sedm koček v posteli.

Když jsem se blížil k domečku Li, neměl jsem představu, co se bude dít.

Ve své nezkušenosti jsem bral pozvání na čaj, jako pozváni na čaj.
Moje zkušenosti nebyly příliš velké a obával jsem se, abych svým neohrabaným chováním Li nepoplašil.
Domečkem se linula omamná vůně směsi drahých parfému a jejich majitelka zářila úsměvem.
Oblečení, zvýrazňovalo její štíhlost a já v duchu proklínal den, kdy jsem si oblíbil rifle a oranžovou barvu.
Li mi dala nahlédnout do sklenice, naplněné až po okraj čajovými sáčky a dala mi vybrat. Omámený vůní a zjevem krásné partnerky jsem jen něco zamumlal a usedl na pohovku.
Li přinesla čaj a usedla na dva metry ode mne. Rozhovor se rozproudil, a přeskakoval z tématu na téma. V neustálém smíchu jsme se oba dva k sobě natolik přiblížili, že jsem Li uchopil za ruku. Nevytrhla se mi a tak se jsem se naklonil a políbil ji na mírně pootevřené rty. Oběma nám srdce bušila, jako když prérií letí stádo splašených Mustangů. Jak jsme si později řekli tak ani jeden z nás nikdy nic podobného nezažil. Polibek do žlábku klíční kosti rozproudil krev Li natolik, až vyjekla. Využil jsem toho a políbil Li jemňounce na rty až se zachvěla.
"Umíš nádherně líbat." Zašeptal jsem.
"Nikdy jsem se s nikým nelíbala jako s tebou." Odpověděla Li se zavřenýma očima.
"Myslela jsem, že se neumím líbat, až teprve ty jsi mi otevřel oči, jak může být líbání krásné" Znovu zašeptala
"Nikdo mne tak nelíbal... muži se nechtějí líbat." Řekla Li
"Já nevím nikdy jsem se z žádným mužem nelíbal."
Odpověděl jsem a tak jsme se vesele prolíbali daleko přes půlnoc.
Zastavili jsme se až před hranici dvou vrcholku, které se rýsovaly Lianě pod blůzkou, jako dvě mandarinky. Rozloučili jsme se tím, že Li mne vyprovodila k automobilu, u kterého jsme ještě proklábosili nejméně půl hodiny, protože ani jednomu ani druhému z nás se nechtělo odejít. Po odjezdu od domečku Li jsem už po několika minutách zjistil, že mi chybí její něžný hlas a vymačkal jsem její číslo na svém mobilním telefonu. V družné zábavě jsme pokračovali ještě celou cestu, když dálnice ukrajovala minuty osamění. To však ještě nebyl konec. Oba dva jsme si vzali mobily do postýlky a povídali si někdy až do rána.



Na ráno či na večer cítím to sálání,
posílám ti má milá, lehounké vyznání.

Cítím TVOJI kůží ve své dlani, jako samet hladkou,
určena je bohem na hraní, chutí svojí sladkou.

TVOU vůní za ouškem, pijí plnými doušky,
Nebesa mi přináší, přetěžké zkoušky.

JSI něžná, JSI moje heboučká.
Překrásná žena, jako TY, voňavá a slaďoučka

Zdeněk




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama