Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Requiem

9. srpna 2012 v 23:42 | Johanz z Mallevilu |  Jája a Já


Vše v kategorii Jaja a Já je vymyšlené a pokud by to někomu, něco připomínalo je to podobnost čistě záměrná.Vzhledem k vesmirnému řádu se příběh stal v úplně jiné části vesmíru... JzM

Ještě ve čtvrtek jsem si připadal, jako king, když jsem maloval kuchyň mé přítelkyně a to až do chvíle, kdy jsem trochu více přitlačil na váleček a najednou jsem se nemohl pohnout. Stalo se mi to už jednou, když jsem maloval přítelkyni mé přítelkyně. Skončilo to na týden v nemocnici a pořádnou dávkou krve v moči. Večer se mi podařilo usnout a spolkl jsem výčitky, že jsem ji mohl pomoct s uklidem.

V pátek jsem přijel do práce a každý zákazník to byl pro mne porod. Čekala mne ještě sobota a neděle. Pravda milování v pátek večer bylo, jako vždy krásné, ale zcela v režii J. a výčitku, že se ji zdá, že to neprožívám, jako jindy, jsem nechal zapadnout mezi mé bolavé plotýnky. V neděli jsem jel spát domu s tím, že jsme měli odjet v Pondělí do Chorvatska. Bolesti mne přinutily napsat v noci SMS, že ten výlet odkládám a dále to už víte z http://johanz.blog.cz/1208/nocni-bourka Namixovaný elixír života složený z tabletek proti bolesti zabral a Já navrhl v pondělí, že zajedeme do Hlučína k vodě...bylo to peklo 35 stupňů ve stínu, ale asi to se zády částečně pomohlo.

Moje přítelkyně byla celý den zamračena, až mne svým mračením donutila navrhnout, že pojedeme domu a tak jsme učinili. Nevím asi si myslela, že ty bolesti hraji.

Další den jsem přijel zabalený k ní domu a koukám, že se nic nezměnilo... žádný polibek, ani úsměv, ani nic...nakonec jsme se domluvili, že vyrazíme až ráno a ten den v úterý, že zajdeme na biftek, na který jsme měli koupený slevový kupon. Jája objednala stůl na šest hodin a šla dohodnout se synem o patro níže hlídání koček na celý týden.



Tady jsem možná udělal chybu, možná taky ne, ale to záleží od úhlu pohledu. Tak jak to nikdy nedělám, jsem vzal do ruky její mobil ležící na nabíječce a otevřel jej.

Tak zvaně jsem jej PROLUSTROVAL. To, že ji její kamarádka sdělovala co píší na blogu mi bylo jasné už dávno i když špatně pochopila má slova o hrůze z Hlučína, ale to už je jedno.



Otevřel jsem odpověď, kterou JÁJA posílala zpět své zpovědnici a četl:

Pojedu s ním na dovolenou, mohlo by to být fajn, ale jako člověk už pro mne nic neznamená.

Neříkám, že to bylo velké překvapení, ale jejímu pragmatizmu by se více hodily slova... Mám ho ráda, ale nemůže splnit moji podmínku společného bydlení a tak se rozcházíme. Netušil jsem že je to tak zle.Tak to alespoň chtěla ještě před dvěma dny. Lhala tehdy, nebo dnes. Nebo se mezitím něco stalo, o čem nevím.



I já jsem jen člověk. Jak dlouho vám mohou holubi srát na hlavu, než vezmete brokovnici a naděláte z nich fašírku? Jsem ČLOVĚK, který vidí mnohém dále než ona i když ona tvrdí opak. Vidím řeku Léthé a vody, které padají do hlubin země. Vidím bídu, která by nás čekala za několik let, až přestanu pracovat. Slyším slova vyslovená vysokým ječivým hlasem. "Na co tě mám? Nejsi schopný po sobě ani uklidit." Dopadl bych stejně, jako dopadl Pepa, když ho Natálie přistihla po tmě u ledničky, jak se tajně cpe. Dopadl bych stejně jako stovky jiných starších mužů, když je žena přestala potřebovat. Kufry za dveřmi v 65 letech se rovnají rozsudku smrti. Vidím, ale taky mnohém dál, ale to už přesahuje rámec "posledního dopisu."



No a co já?

V tu chvíli se mi zatmělo před očima a proletělo mi hlavou všechno od první facky, první nadávky, neustále kritiky všeho a, a, a. Pomalu jsem si vzal věci, pověsil klíče na věšák a poprvé tak naplnil její slova o tom, že jen LÁSKA k životu nestačí. Měla pravdu a já jsem to do poslední chvíle neviděl. Mé oči zatažené šarlatem skvělého milováni a mé zamilovanosti, neviděly její trápení, ale ani nevnímali to mé.



Nastartoval jsem motocykl a odjel jsem beze slůvka rozloučení. Udělal jsem to, co by každý pořádný chlap udělal hned v začátku vztahu, kdy už po 14 dnech jsem dostal facku. Pravda první a poslední, ale mělo mě to varovat......



Ps: Až na drobné nedostatky v chování jsi byla skvělá a JÁ tě měl doopravdy rád. Jenže Já jsem Já a každé křivé slovo mne ničí. Nejsem pragmatik a lásku potřebuji k životu.



Poslední její SMS, po mém odjezdu, mne zastihla na pumpě, poslouchaje, jak si moje známa ztěžuje, že její první muž, kterého si vzala zpět do domu po rozchodu z druhým mužem, a který se vrátil z vězení, opět chodí každý večer do hospody hrát dámu, zněla:

Ona: Kde jsi.

Já: Ta hrůza Jájo v Hlučíně byla z vedra a ne z tebe, kdyby Drahuška chápala souvislosti tak to pochopila. Každopádně, pokud už jako člověk pro tebe nic neznamenám, je mi to doopravdy líto. Máš pravdu, mohlo být fajn, ale JÁ nepotřebuji žádné requiem. Zřejmě jsem cítil podvědomě tvé rozpoložení. No a jet s tebou k vůli milováni, které by jsi trpěla už jen s "musu" TAK TO NE. Věř, že bych to poznal. Přesto mi je to líto a za to, že jsem ti projel mobil, se omlouvám. Škoda já tě bral se vším všudy takovou, jaká jsi.


Naposled Zdeník pro JÁJU.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jája Jája | 10. srpna 2012 v 22:17 | Reagovat

správné znění bylo...Již si ho nevážím jako člověka............

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama