Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Srpen 2012

Kočky

8. srpna 2012 v 13:55 | Johanz z Mallevilu Téma: Můj domácí mazlíček. |  TÉMA TÝDNE.

"Auuu to bolelo"

Z ledničky mi na záda skočil Čert a zaryl své ostré drápky do mých zad, aby nespadl z té výšky přímo na zem… Je nejmladším, z mých tří kocouru a šesti kočiček. Teprve nedávno jsem ho nechala vykastrovat a tak s ním ještě šijí všichni čerti… Aja vyskočila na pracovní stůl v kuchyni, a olizuje mi krém Bonjour připravený k namazáni na chleba, Odstrkuji ji rukou a nožem pro ni odkrojuji kousek na olizování. Safír kolem mne proletěl, jako vítr s plátkem šunky ke svačině v hubě a místo šunky zůstal na stole jen prázdný papír. Vyklízím pravidelně kadibudky, aby Jessi můj Pekinský palácový psík, která sežere každé pohozené hovínko, nesmrděla, když mi dává pusinky. Z pokoje se ozvala rána, ale nemohu vstát z toalety, protože mi na klíně sedí Kivuška. Později zjišťuji, že Safír shodil se skříně skleněnou vázu po dědečkovi. Nerozbila se sice, protože je z hutnického skla, ale ve skřínce na televizor je pěkně veliká díra. Při krmení, mé kočky ohrnují nos, protože jsou zvyklé na nejlepší papů a tak to Jessi jistí svým nekonečným apetitem. Mojí reklamaci robotického vysavače v INTERSPARU neuznali, prý to není určeno na kočičí a psí chlupy. Možná pár drobečku z chleba by zvládl, ale na to by mi stačila i živá slepice za 130 kč a ne vysavač skoro za 5000 kč.A tak se vysavač dusil až se udusil. Pravda, mám s tím úklidem mnoho práce, ale o radost a potěšení, když ulehnu a ony všechny mne obklopí svými hřejivými tělíčky, mne nikdo nepřipraví. V poslední době mi to kazí svým chováním Jessi, která i když má krátké nožičky dokáže vyskočit na postel a tady se chová, jako profesionálně cvičený pastevecký pes. Nahání kočky tak dlouho po posteli až ony majíce rády klid, se zhnuseným výrazem ve tváří odkráčí důstojně do svých skrýší, kde na ně Jessi nedoskočí. Ještě jsem zapomněla na jednoho domácího mazlíčka, který strká zrovna klíč do zámku.

"Ahoj. Zapoměl jsi ráno zhasnout světlo v koupelně...Kdo to bude platit?"

Noční bouřka.

7. srpna 2012 v 1:38 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky

Z dálí slyším dunění, jako když mají dělostřelci cvičné střelby s ostrými granáty. Teď v době míru to může znamenat jen jedno. Buď další invaze cizích vojsk do České republiky, nebo letní bouřka (to druhé je správné). Blíží se půlnoc a mi konečně začínají trochu zabírat tabletky proti bolesti. Zatracené malování. Už nikdy se nenechám uvrtat do práce s rukama nad hlavou.

Moje mysl mne nenechává usnout a tak využívám toho, že klíče od auta leží na stole v kuchyni a jedu vstříc bouří. V lese je cesta pokrytá souvislou vrstvou listí a jediný živý tvor, široko daleko kromě Peggy v mém klíně, je malý králíček splývající s barvou silnice. Copak tady asi hledá o půlnoci? Možná utekl před bouřkou, když průtrž zaplavila noru. Peggy se mi dívá upřeně do očí, když ji oslovuji a já si tak říkám, že mnohé ženy by si ji mohly vzít za vzor. Se zvířaty je lepší domluva než s lidmi.

Zastavuji na vrcholu kopce, vypínám motor a otevírám okno na závětrné straně automobilu. Je to úžasný pocit poslouchat vítr a bubnování deště na kapotu vozidla. Nedaleká lípa stojící vedle silnice, šeptá větru slova vzdoru a ten jen vztekle trhá jejími listy a odpovídá, jen počkej, v zimě si na tvých holých větvích pochutnám.

Jen obavy, že mne se silnice smete nějaký noční opilec, mne přinutí nastartovat a pomalu popojíždět směrem k domovu. Přes naplno pracující stěrače nevidím moc daleko, ale to je asi tím, že jsem si zapomněl brýle na stole v pokoji u PC. Doma se Peggy okamžitě vrhne do polštářů a po očku mne pozoruje, jak datluji svůj zážitek do počítače. Mezitím přestalo i pršet a příjemná teplota sedmnáctí stupňů se zmocnila krajiny a vniká oknem do rozpáleného domu. JE PRYČ TA odpolední třicetipěti stupňová hrůza ve stínu, kterou jsem prožil ležící na Hlučínské štěrkovně, vedle své zamračené přítelkyně, která neustále zjišťuje, že život se točí opačným směrem, než chceme my LIDÉ.

Teď bdící, jako sova zkusím nějakou knihu, třeba 108 meditací od doktora Tomáška, nebo Tibetskou knihu mrtvých a pokusím se usnout.


Terasa

5. srpna 2012 v 23:11 | Johanz |  Foto-Atmosféra
Kdo někdy přestavoval dům z roku 1918 ví o čem je řeč.Zbourat zatuchlé zádveří velikosti 6x4 metry mi dalo pořádně zabrat obzvláště, když jsem byl v té době dost nemocný.Každý den jsem se zaťatými zuby vyboural po návratu z práce 5 koleček starých cihel a uložil je do svahu. No a potom příštím rokem na jaře jsem začal stavět. 13 oken a ve zdech 16 cm polystyrenu tvoří pěknou teplou stavbu s výhledem a přímym vstupem do zahrady. Abych nezapoměl taky na 2m2 stropního polykarbonátu, který při dešti bubnuje, jako američtí indiáni na své tam tamy, kterýmí svolavají k boji, nebo k lásce

Moje první MANDALA

5. srpna 2012 v 22:31 | Johanz z Mallevilu |  Esoterika
kresba Johanztotéž v jiném světlekresba