Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Memento mori.

10. května 2012 v 11:03 | Karel na www. doktorka.cz |  Nezařazeno

Zcela náhodou jsem otevřel web....doktorka.cz a našel tam nový chat s názvem MEMENTO MORI. Protože tato slova mám v úvodu svého BLOGU tak si dovoluji okopírovat jeden příspěvek a reakce na něj z tohoto chatu, který mne zaujal.Není politický ani romantický a vzhledem k tomu, že nemám rubriku s názvem PRAVDA zařazuji jej do rubriky NEZAŘAZENO.

KAREL:
V říjnu tohoto roku budu mít 67 let. Tělo chátrá, ale duše a mozek jsou stále svěží a tak se pokusím popsat své pocity na toto téma.Ano, uvědomuji si velice palčivě, že jsem u hrany schodiště, po kterém se vystupuje do nekonečna. Kupodivu, nijak se toho okamžiku neděsím, protože jsem prožil život, tím myslím dětství, dospívání, dospělost v relativní pohodě a to navzdory všem, co tvrdí, že v totalitě se žít nedalo. Ne, nebyl jsem "straník". Byl jsem pouze ta "šedá masa", jak jednou napsal jeden náš bývalý prezident.Žil jsem v nějakém systému, který jsem považoval za jediný možný. Nehladověl jsem.Televizi jsem doma viděl poprvé, když jsem se vrátil z chmelové brigády.To bylo v roce 1962.
Když vzpomínám na dětství, stále cítím vůni řeky, která byla tak čistá, že v ní bylo vidět spousty ryb.Na les, který byl upravený a průchodný,na naše cesty za houbami. Na "dvanáctiletce" vzpomínám na profesory, kteří byli laskaví a vlídní. Všichni pamatovali "první republiku". Nijak z ní ale nebyli "odvázaní". Na vysoké, ano, byl zde VUML, vysoké učení Marxizmu Leninizmu. Brali jsme jej jako nutné zlo, že bychom byli zrovna tímto nějak zvlášť stresovaní se říct nedá.Kupodivu, dnes se mnohé z tohoto "učení"jeví jako navýsost aktuální. V polovině studia jsem měl zajištěné místo technologa v jedné továrně střední velikosti. S místem se pojil i dekret na byt. Ano, byla to "králíkárna" s plochou sotva 58 metrů čtverečních. Já jsem to bral jako dar z nebes, protože jsem se chtěl ženit. I po narození dcer to byla relativní pohoda. Sehnat místo ve školce nebyl problém, protože fungovala podniková školka, zdarma, pochopitelně. Dcery se učily místo angličtiny ruštinu.Kupodivu, schopnost číst azbuku jedné dceři velmi pomohla v budoucí kariéře.
V kolektivu pracovníků, které jsem vedl, bylo 8 Romů. Byli výkonní,slušní,bylo na ně spolehnutí. S některými se dodnes potkávám a společně si říkáme, že nerozumíme tomu, co se děje.Je to jiný,
svět, jiní lidé, jiný vzduch i ty řeky, kde ryby zdevastovali kormoráni, o kterých jsem ve svém dětství nikdy neslyšel.Jsem rád, že se blížím k tomu pomyslnému schodišti, lepší život jsem snad ani prožít nemohl.Jistě, záleží na úhlu pohledu.Mám jednu úžasnou jistotu. Vím, že můj konec bude celkem rychlý, protože nebudu mít na léky. Říkám si, také dobře.Navzdory tomu, že jsem ateista, v tom smyslu,že křesťany příliš nemusím, věřím, že tam, v tom nekonečnu, se setkám znovu se všemi, které jsem měl rád.Ta energie duše se někde musí přesunout.Ano, uvědomuji si svou smrtelnost. Netvrdím, že se na ten okamžik těším.Doufám jen, že bude relativně rychlý, abych nezatěžoval svoji všeobecnou pojišťovnu.


9.5.2012 11:13 - Dáša
22. Připadá mi, že marním...
Ach krásných 22 let, tehdy by mně nenapadlo takto přemýšlet . Život uteče jako voda letos mi bude 60 let.A je zajímavé že na smrt nemyslím,nikdy jsem na ni nemyslela.I když jsem po operaci žlučníku dostala plicní embolii.Pět dnů jsem byla mezi životem a smrtí,pocit to není příjemný. A proto važte si každého dne kdy se můžete probudit a jít do školy i když se třeba ten den pro vás jak se říká nevydaří.Nebojte zase vyjde slunce a bude krásně.


9.5.2012 11:18 - Dolly
Karle, mluvíte mi z duše. Všichni jen nadávají na minulý režim - ale obyčejný člověk se má pořád stejně. Možná pře revolucí i líp, protože se nemusel bát o práci. A že byli i tací, co si to chodili do práce jenom odsedět a nemakali? Ti jsou i dneska, na tom se nic nezměnilo, svině jsou v každé době a je trapné to svádět na komunisty nebo na kdovíco. Mimochodem, zrovna nedávno jsem se zabývala průzkumem výuky dějepisu na základních školách před revolucí. Výsledek: dnešním dětem se předkládají informace zkresleněji než před revolucí (zobecněno, našli se samozřejmě učitelé, co byli stranicky uvědomělí a hustili to do svých žáků, ale většinou jsem se ve starých sešitech setkala s objektivním přístupem, nebylo věnováno víc látky východnímu bloku, učily se rovnoměrně události z východní i západní společnosti). Dnešní učebnice jsou v mnohem ještě tendenčnější než ty předrevoluční. Zaplakala jsem nad nimi. Výuka nejnovějších dějin je kamenem úrazu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama