Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Květen 2012

Incest 2

27. května 2012 v 13:58 | Johanz z Malevilu. |  TÉMA TÝDNE.


Den za dnem sledoval, jak jeho sestra roste do krásy. Její krása ho uchvacovala od malička. Spali spolu v jednom pokoji, a když cítili, že z okna vane podzimní vítr, přitulili se k sobě a zahřívali se navzájem svým dechem. Už když se narodila, pozoroval ji žárlivým zrakem, jestli jej nevytlačí z jeho místa v rodině.Zjistil však, že tomu tak není, a že jsou oba dva milování z celého srdce. Když jeho sestra trochu povyrostla, chodili společně na procházky, hráli si na pískovišti a pozorovali svět. Ukazoval ji velké brouky a učil ji poznávat stromy. Jednoho dne se probudil vedle ni a cítil, že se něco změnilo.Ten pocit ho nutil dělat věci, které ještě nikdy nedělal. Neměl se koho zeptat co se to děje a nutkáni bylo silnější a silnější.Jeho sestra stála nehybně a čekala co se bude dít. Neohrabaně kolem ni kroužil, až mu příroda napověděla co má udělat. Spojili se v nádherném okamžiku, kdy jaro venku ohlašovalo svou přítomnost zpěvem ptactva.V tom se otevřely dveře a ozval se výkřik. Tatiii koukni se na ty dva. V pokoji zasunuti v sobě stáli Gery a Hena moji dva Kavalíři.Koukali na nás svými velikými kukadly a říkali...no co co my za to nemůžeme....a pak navzdory tomu, že příbuzenská plemenitba se nedoporučuje, měli jsme čtyři krásná štěňátka.JM


Houslistka.

25. května 2012 v 21:59 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky

Černý Peguot zastavil nesměle na hranici vjezdu do dvora.
Štíhlé blondýnce, která vystoupila ze dveří, splývají vlasy do půli zad.
"Mohu tady vyhodit pár kazet a CD?" Ptá se mne.
"Samozřejmě"Zakoktám překvapený co se to tady objevil za přízrak.
Z hromady vyhazovaného papíru na mne mrkají houslové klíče.
"Hrála jste, jako dítě na klavír?"Ptám se protože nic jiného než klavír mne totiž nenapadlo.
"Ne hraji na housle a to mne živí."
Nevím čím to je, že lidé mají takovou důvěru se mi svěřovat a tak se dovídám odkud je, a že se stěhuje do menšího bytu.
Vidím mezi papíry kroniku se zažloutlými listy a tak si ji schovám na pozdější dobu.Vždycky mne zajímaly lidské osudy.
Dvě tašky plné CD odkrývají svůj obsah, když se probírám po odjezdu houslistky jejich obsahem.
Jedna je plná neznáme skupiny, kterou když si ji pustím v CD přehrávači okamžitě zavrhuji a letí do kontejneru.Zato druhá taška skrývá úplný poklad.Desítky originálních CD...Vivaldi Haydn,Bach,Beethoven, ale i Bob Dylan, Beatles nebo Mettalica.Poklad pro mne nejcennější byl ukrytý až u dna.Originál Stream of gold od John Sposito.Relaxační CD, které jsem si nekoupil, protože jeho cena byla pro mne v té době nedosažitelná.

Ranní toulání...svítání.

24. května 2012 v 19:03 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Incest...

24. května 2012 v 7:19 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky

Taky někdy potkáváte při svých toulkách po této zemi, postavičky které jsou si podobné, jako vejce vejci? Dokonce i jejich pes je jim podobný. Něco, jako Homolkovi z televizního seriálu z doby dávno minulé.Jsou to manželé, kteří třiceti léty společného života nabyli jednotnou formu.Stejná strava, stejné zážitky, stejný stereotyp z těchto lidí vytvořil příbuzné. Jsou si podobnější více než bratr se sestrou a vůbec bych se nedivil, že za ty roky společného života, přizpůsobila příroda i jejich genetický kód.
Mezi muži koluje vtip.
"Miluješ se se ještě svou manželkou? Ptá se Jirka Petra.
"Blázníš vždyť je to trestné." ??? Jirka je jeden velký otazník.
"Po tolika letech jsme už přece dávno příbuzní."Dodává Petr

Nezaujatý pozorovatel.

23. května 2012 v 21:57 | Veronika |  Jája a Já

Milý Zdenku,
nemáš to sice lehké, ale těžké si to děláš ty sám.Na rozdíl od tebe - Jája ví co chce, jak chce a jak chce s tebou žít. Co víš ty? Asi moc nic. S Jájou se ti to líbí, ale řešení neznáš, nebo lépe ani nechceš znát.Tobě by vyhovovalo mít manželku i věrnou a oddanou milenku.Někdy to tak funguje, někdy ne. U tebe to nefunguje, protože Jája s tím nesouhlasí.
Kdyby byla vdaná, tedy měla manžela, tak by jí to vyhovovalo a tebe my měla pro takové nějaké příjemné sexuální "povyražení".Ona je však sama, má plno starostí a ještě k tomu tebe na "krku".Jo na krku, protože musí pořád něco vymýšlet, jak nežít sama, jak být s tebou, jak máš manželku, jak máš svoje radosti a povinnosti, ale ty máš bez ohledu na ni. Jája chce s tebou žít, milovat se a mít ty radosti i starosti s tebou, tedy společný život.Nemá to holka lehké a nechce přistoupit k řešení, že budeš ženatý a za ní sem tam dojíždět. Už toho má dost, nervy na dranc - s dětí, tebe, koček, financí, také ji roky ubíhají a nikam to nevede.Nemá žádnou jistotu jen sem tam milování, ale potom ..jedeš domů.
Tak co teď...neznám odpověď....já vím co chce Jája ....a jen ji chápu. Prostě nepřistoupila na požadavek , aby jsi měl dvě ženy ...jednu pro milování a druhou pro život.
Tak se rozhodni .....nerozhodneš se ..protože máš roky ...protože ti to nestojí za to v 60ti letech zakládat nějakou rodinu, protože nevíš co bude zítra, natož za měsíc, nebo za rok .....ty dobře víš, že manželka se o tebe postará až nebudeš moci (a to může být kdykoliv), naopak milenka očekává jen radosti a ty starosti o tebe - jako nemocného staříka nemá a nebude mít zájem.
Jak dlouho budeš ještě"relativně fit " ....týden, rok, tři roky ....nebo pár dnů ..nikdo z nás to neví !!!!!!Tak si to rozmysli a pořádně.
Pro tebe by bylo nejlepší, kdyby Jája souhlasila s tímto stavem a taky třeba byla vděčná za každou krásnou chvilku, kterou ji Bůh "nadělil" s tebou.Bylo by dobré, kdyby už od života neočekávala nějaké převratné, změny v životě a nové soužití, které je jiné za mlada a jiné v pozdějším věku. Kdyby Jája přistoupila ně nějaký kompromis a byla šťastná s Tebou a nic neřešila.Asi to nezvládne, škoda - měla by si to uvědomit, ale já ji opravdu chápu....spíše ona by nepochopila mě.
Znám to, mám kamarádky ( a to už mají po padesátce a více),které jsou samy, hledají nějakého muže, ale nechtějí ženatého ...chtějí chlapa jen pro sebe a žít s ním ...být s ním pořád. Tak to prostě u ženských funguje.
Víš, je nutné si uvědomit kolik lidí se mělo rádo, milovalo a ten společný reálný život pak přinesl něco zcela jiného.
Neočekávejme tedy od života už nic světoborného .....buďte rádi za pěkné chvilky spolu prožité, buďte rádi, že jste se poznali, že se máte, že máte na koho myslet, že vás má někdo rád ...neřešte neřešitelné ......
Co jako chcete, stavět dům, vysazovat zahradu, plodit děti ...to snad néééééé !!!!
Buďte spolu šťastni v každou roční dobu, když svítí sluníčko i prší, pijte kávu z jednoho hrníčku, MILUJTE SE KDY SE VÁM ZACHCE ...A HLAVNĚ VAŽTE si TĚCH CHVILEK ...PŘIJDOU JINÉ CHVILKY, VELMI TĚŽKÉ ....UVĚDOMTE SI TO !!!
Tak můj milovaný příteli .....myslím na tebe a to moc .
Mám tě svým způsobem ráda a taky chápu, že někdy osobní věci se řeší velmi těžko, ale ty to zvládneš!
Držím palečky .....
Tvoje kamarádka - Veronika

Tarot...Slunce

21. května 2012 v 20:55 | Convey-Hunt |  Tarot Draků

Míchám si tarotové karty a prosím o odpověď co bude dál.Pokládám karty na stůl a pravou ruku kladu na velkou věšteckou koulí kterou jsem dostal od zákazníka z pozůstalosti tetičky která se zabývala věštěním z karet.Vybírám si kartu a je to karta:

19. Slunce

Velký zlato červený Ohňový drak vlnitým pohybem proplouvá plameny slunce a svým ohnivým dechem vytváří magické symboly. naučil se ovládat nebezpečný a nepředvidatelný element Ohně, symbolizovaný žhnoucími plameny. To co pro něj byla zpočátku bolestná lekce ve výdrží, se nyní změnilo ve velké dary. Kolem něj se zvedají silné proudy energie, přesto se volně pohybuje ve vzdušných proudech, na jejichž sílu se napojil, aby vytvořil a zhmotnil svá přání. Jeho velké šupiny ztvrdlé častými návštěvami v tomto elementu, se lesknou a třpytí silou. Tento Ohnivý drak a jeho odvaha symbolizuji to, čemu lidé říkají "zkouška ohněm" tříbení těla,mysli, a ducha skrze nepříjemné a těžké události.Pokud lidé neobstojí u několika "zkoušek ohněm", nemohou plně ocenit pozitivní stranu života a odměnu za výdrž a vytrvalost. Za velkým drakem se zdrželi ještě dva menší ohniví draci.

Resumé:
Pozitivní události ve vás zanechají pocit svobody a radosti. Může vám být požehnáno materiálním ziskem nebo uznáním vaši práce. Na cestě jsou dobré zprávy.

Smrt Rexe

21. května 2012 v 2:24 | Johanz z Mallevilu |  Stalo se (m)iDnes.
Je půlnoc, zítra je 21.května a sluníčko dnes svítilo tak, že se jaro nedalo zapřít.Pomalu upadám do hlubokého spánku, když mi přítelkyně s hlavou v podpaží a rukou přes moji hruď oznamuje.Zdá se mi, jako by jsi nedodýchával.Shodím její ruce ze své hrudi a uvolním podpaží.Má pravdu pokaždé, když se snažím usnout, něco mne probere.
"Jdu ven se proluftovat." Oznamuji ji a vycházím ze dveří.
Neklid, který se mne zmocnil venku pokračuje a tak jedu do Tesco.
Coca Cola a studentskou pečeť v akci mne provází na cestě ven. Neklid neustupuje a tak obracím automobil a mířím k domovu. Po 10 km jízdy mne COLTÍK vyklopí před mým opuštěným domem. Již z dálky vidím na silnici ležet nějakou hromádku, o které si myslím nejdříve, že je to ČIČÁK, ale když přijedu blíže poznám REXE.
Třináct let věrně sloužil kolem domu v zimě v létě a nic se mu nestalo.Nejsvobodnější pes v celé obci. Nikdy nebyl na vodítku ani u boudy. Kdykoliv si odešel a kdykoliv se vrátil. Smrt ho dostihla, když se vracel se své jarní pouti.Jistě měl plnou hlavu sousedovic mladé feny, tak že ho opustila opatrnost. Když jsem ho našel byl ješte teplý a nejevil žádné známky posmrtné ztuhlosti.Z hrudníku mu vyhřezly vnitřnosti, jak nezvládl náraz.
Stalo se mi to už podruhé, že můj umirající pes, když umíral byl napojený na můj mozek a vysilál signál, že Odchází na druhý břeh.No, je to těžko k uvěření a kdo to nezažil neuvěří.
Škoda ho byl to věrný pes, nalezenec.Prochodil se mnou desítky kilometru po lesích, když mne schvátila nemoc. Byl to věrný druh a tulák, který, když nás napadli v lese dva velci psi byl doma dřív než JÁ..Jezdil v tramvaji a nikdy se neztratil na rozdíl od Peggy, která se ztratí i doma v kuchyni.
Tak, že adie Rexi a pozdravuj Charona...

Co bude dál?

Zase v tom lítáme.

19. května 2012 v 23:50 | Johanz z Mallevilu |  Jája a Já
Pohled z druhé strany.

669 den.

Stále se jen vymlouváš jak jsi na dně....posuzuješ sám druhé, v jakém jsou klidu?
A dokonce víš, jaké na mě není spolehnutí??? Podíval ses sám na sebe??? Opravdu řekl sis - Je na mě spolehnutí????
Celé manželství utíkáš za něčím a teď jsem ta špatná, že útočím???
Jo jedna tě zklamala opakem a já....:-(
Když jsem byla v Praze,doufala a věřila jsem Ti, že něco uděláš.....a co jsi svedl...
řekl jsi ji...."Takhle to už dál nejde" a pak se vozíš celý den na motorce?
Máš tady stále nějakých 14dní....to je jen těch posledních navíc sis je určil sám....říkal jsi-dáme R. tento měsíc ať si zvykńe v novém bytě ať se nestěhuješ hned...pak výmluvy, že bys raději někam jinam - cloumá s Tebou jen strach....i když je lidský.....
Je hrdinné po tolika letech manželství pak odejít ze dne na den??? Neumíš se ani domluvit...celý se rozsypáváš strachem......promiň, ale je to tak.
Sám nevíš zda s W. žiješ z lásky, setrvačnosti, lítosti, vděčnosti........

Co se týká mých dětí...nepsala jsem o tom, že vrážíš klín mezi R. a mě...jen jsem reagovala na to, jak bys neměl jeho trpělivost na mě....a napsala jsem Ti, jak to je.
A Danča.......vůbec to nemáš lehké a nezávidím Ti to i když umíš dobře hrát...já to však nemám lehčí než Ty...oba víme diagnozu, ale ty ji chápeš více méně po svém....
Ano bral jsi mi čas i určený D. bral jsi to zase hned automaticky, že může být sama, když to udělám jednou..... býval jsi pro mě přednější, i když jsem tím trpěla...ale nejde to praktikovat stále - znám své povinnosti a navíc tu už není ani R....který D.hrozně chybí a pláče.....a pak místo něho Ty....
Ten Tvůj ČAS byl navíc sobecký...vybíral sis ho sám,když jsi JI měl v práci:-(
Ano vařím jen pro 3,je to omluva, že nemám víc,nejsem na to mnoho let zvyklá,byla jsem ve stresu,že přijdeš a já nic nemám, (protože Tvá paměť, kdy že je ta tvá v práci) a teď jsem se snažia Ti vyjít vstříc- jako bys tu patřil a dle toho ses také choval.....jo,každý se nedokáže chovat všude jako doma a Ty to v sobě máš... ber to tak, jak to vidím já....naskočit, protože ze sebe vysoukáš,že přijdeš...vždyť ona je v práci...tohle Ti také nepřipadá sobecké...už jsem Ti mnohokrát říkala o cvičené opičce....neumím to
Milenka zaskakujíc manželku když pracuje????
Nepláču že mi pán bůh nenadělil trpělivost....jsou horší věci....

To bylo moc hezké,že by jsi mě dokázal s D. udělat šťastnou....jako ženatý muž?..Navís stále nevíš co bude .....a až někdy????...jako kdy se uvidíme - brzy?:-))Stále v napětí kdy se dostavíš, .fakt ne - děkuji
Psal jsi také že Ti ujel vlak.....nu což,tak si zůstaň na svém nádraží...já potřebuju z čekárny na čerstvý vzduch
A ještě jsi navíc vyčerpal všechny síly........

Řekneš si zase dopis plný výčitek.........řekni si....Jája



670 den.

Miláčku až skončí našich posledních 14 dnů,
bude mi smutno, bude mi chybět milování,
tvé doteky, polibky, usměv a další krásy,
které umíš nejen pro mne,
ale neboj zvládnu to,
vím, že to máš těžké a s tím jsi v životě nepočítal....
pa těším se na Tebe lasenko.
Jája

Nevěřte ničemu, aneb úhel pohledu...

19. května 2012 v 14:29 | Johanz z Mallevilu |  "Politika"

Napsáno před rokem na nyní už neexistujícím blogu WWW.johanz.sBlog.cz

|30|2011-05-17 16:06:14|11|5|0|open 606961|1055|Úhel pohledu 1....|Nevěřte ničemu...|

Kdo věří tomu, že není práce je vůl...Nezaměstnanost je vztyčený prst udržující zaměstnané v poslušnosti.Kdo věří tomu, že nejsou peníze je ještě větší vůl.
Vše je jen hra mocných a (ne)mocných.

Úhel pohledu je mocný NÁSTROJ , který používají propagandisté, nejen v reklamě, na to aby nás přesvědčili o tom, za což, kdyby nám to řekli přímo, by sklidili jen poklepání na čelo a posměch.
Vše se dá vysvětlit z mnoha různých hledisek tak, že i největší pitomost bude mít své opodstatnění.Vše záleží na tom, jaké máme životní zkušenosti a přístup k informacím.
Pozemek je bez ceny, ale jen pro toho, kdo neví, že je pod ním ukryto ropné naleziště.

Jsou hloupá slova vlády o tom, že se musí šetřit místo, aby se stimulovala poptávka.Jenže ekonomika založena na rozkrádání a ne investování je odsouzena k záhubě
(HESLO PRAVICE:vše jsme rozkradli začneme šetřit).
Peníze dané lidem jsou investice, protože SPOTŘEBA vytváří POPTÁVKU....Dnes není problém vyrobit, ale prodat...

Udělal bych to jinak:
Vycházím z toho, že převážná většina penzistů je zajištěna v základních lidských potřebách, jako je BYDLENÍ ,JÍDLO a TEPLO.
Je ještě jedná lidská potřeba, která je důležitá a tou je ZDRAVÍ a tady se to o zajištění nedá tak kategoricky tvrdit.

Posoudím, co by se stalo, kdyby vláda zvedla důchody o padesát procent?Místo jednoho kilometru dálnice naplnime kapsu nejlepších investorů...lidí
Důchodci by přestali šetřit a začali by peníze používat k tomu k čemu jsou určeny a to k utrácení.Někteří by začali místo jednoho piva denně pít piv několik.Ve volném čase by chodili na bazén a možná potom i na tu pizzu do restaurace a mouka by se prodávala s tisíci procenty přidané hodnoty.Stimulovali by poptávku i jinak a začali by požadovat i věci zbytné, jako jsou masáže,zábaly,lázně a jiné atributy, na které dnes nemají .Možná by chodili i do ZOO pozorovat šimpanze.Třeba by zbylo i na vstupenku za dvě stě korun do poloprázdného kina CINEMA. Stalo by se to co chceme všichni rozproudila by se poptávka.
Někteří by ovšem dali své peníze dětem na stavbu domu a tím by opět poposkočila poptávka po lidských silách, protože jak známo bez lidi se nepostaví ani hladová zeď.Nakonec by možná nemuseli celou dobu šetřit na kremaci, kdyby se jim přidal jeden důchod po smrti.Navrhuji mu říkat POSMRŤÁK.


A na konec:

Babylonská věž

Co je to pravda?
Co je to lež?
Úhel pohledu je
BABYLONSKÁ VĚŽ
.

P.S.Zvláštní, poslední slova ve filmu, na který jsem se teď o dvě hodiny později dodíval a který se jmenuje BARVA KOUZEL,byla:

Otázka
"To znamená, že želva je samice?"(Želva, která v Mythologii nese zemskou desku)
Odpověď
"To záleží na úhlu pohledu."




Deprese

16. května 2012 v 6:11 | Johanz z Mallevilu |  Jája a Já

668 den.

Není to poprvé co jsme se s Jájou rozešli, ale tentokrát je to vážné, ostatně jako vždy.Nemám už sílu bojovat proti větrným mlýnům.Sedím tady i PC a čekám až se překuli čas trochu dopředu, abych mohl jít do práce.Nejdříve jsem uvažoval, že se projedu v autě, nebo zajdu do lesa, ale na to je zima , pak jsem zapnul PC.Jsem tak vyčerpán tím neustálým bojem, protože jinak se to ani nedá nazvat, že mám chuť vzít si prášek na hlavu.Divím se, že za ty roky čím jsem vším prošel a podle toho, jak mi to v hlavě šrotí,už dávno nejsem zavislák.
No musím se vzchopit ,jako pokaždé za posledních 22 měsíců. Zatracená touha, která mne ovláda.
Je to horší než to bylo z Natálií, protože se to vrací sem a tam .Láska a ne-láska.Pořád dokola co čtrnáct dní, nebo spíše tři týdny, téměř v pravidelných intervalech.Je to horší a horší.Snad to srdíčko ustojí.
No, jdu si nachystat jídlo na dvanáct hodin směny, se které nemohu odskočit, stejně není kam a potom se uvidí, ještě hodinu vydržet. Doufám jen, aby bylo mnoho lidí a já se celý den nezastavil.

Jája a JÁ...Poslední polibek.

15. května 2012 v 13:33 | Johanz z Mallevilu |  Jája a Já
Den 667 +-

15.5.2012

Původně jsem tuto závěrečnou stať příběhu JÁJA a JÁ vymazal, ale usuzuji, že příběh by nebyl celý a navíc jsem včera dostal nádhernou SMS,
VE KTERÉ JÁJA ŘEKLA,ŽE MI TO ZAČÍNÁ ODPOČÍTÁVAT.
DO KONCE KVĚTNA ZBÝVÁ 15 DNÍ.
Pokud neodejdu od manželky je mezi námi konec.
Nejsem v posledním tažení a nehážu ručník do ringu.
NIKDO mne, ale nebude odpočítávat.
Kromě ZUBATÉ, ale tam to je NEVYHNUTELNÉ...


30.3.2012

Konec rubriky Jája a Já


Je to vše jen jeden úhel pohledu.....pochopitelně to každý vidí jinak.


Její pusa jela, jako Kalašnikov.Každé slovo trhalo můj srdeční sval, jako přesně mířené kulky dum-dum.Na to byla Jája mistr vycvičena dlouhým životem singl, která se musí starat o nemohoucí dceru a ví, že vše si musí vybojovat.

Poznala se MNOU dar lásky a nepochopila jednu věc .Že to je samo o sobě tolik, že mnohá/ý by za to dal život.

Po několika měsících od seznámení jsem začal dostávat ULTIMÁTA.

Ultimátum první:
Budeš tady, když tě potřebuji JÁ a ne, když máš ženu v prací.Přes to, že jsme spolu byli i dvě stě hodin měsíčně.

Ultimátum druhé:
Chci aby jsi bydlel sám.

Ultimatum třetí:
Chci aby jsi se rozvedl.

Ultimátum čtvrté.
Najdi si práci


Výroky.

1.Nelíbí se mi tvůj blog.100x
2.Měl jsi plno milenek, je to tvůj životní styl.100x
3.Nudím se s tebou, vozíčkáři v hospodě se baví líp.5x (To se mne dotklo nejvíc)
4.Sex s tebou mne unavuje. 2x(Pravda myslel jsem si, že ji hlavně unavuje jejich osm koček,pes,stereotypní život s invalidní dcerou,badminton a hlavně její TETANIE.
5.Všechno víš. 100x
6.Nic o životě nevíš. 100x
7.Létáš v oblacích.10x
8.Potřebuji chlapa, který by se o nás staral.....10x
9.Neumíš vůbec psát.
10.Nic si v životě nedokázal. 100x
11.Jsi blbec. 20x
12.Kurva, kde to zastavuješ. 1x
13.Píšeš tak, aby jsi z toho vyšel líp 100x
14.Vrať mi klíče...asi 6x
15.Nenávidím děti 100 x
16.Blbá blondýna za volantem...101x
17.Hledej si jinou nejsem zvyklá být milenkou...milionkrát.
18. a. a. a. a. a. a. meleme meleme až jsme semleli.

Tak to šlo den za dnem měsíc za měsícem a jen skvělé milování mne ještě drželo v oprátce, která se postupně utahovala kolem mého krku.Jenže JÁ byl poučen už z příběhu (Titran a Natálie) a z karet, které mne varovaly Viz: http://johanz.blog.cz/1112/tarot-okovy

A tak jsem létal, jako hadr na holi, abych udělal to co ji vidím na očích.Málem jsem vynášel i hovínka od jejich koček.Už jsem zavolal realitku, abych splnil její přání a osamostatnil se v bydlení.Našel jsem si dokonce práci .Nevím jestli mám napsat NAŠTĚSTÍ, nebo ŠKODA, ale její NETRPĚLIVOST čekat, byla silnější, než její láska ke mně a ona, když z okna uviděla, že jsem přijel autem své ženy řekla.... Mám toho DOST.Bylo to v době, kdy jsem se vrátil z nemocnice tak oslabený, že jsem se zpotil jen z pouhého pomyšlení jít do schodu.Tak jsem se poděkoval a zavřel za sebou dveře.

Hloupé jsou ženy, které si myslí, že předělají muže k obrazu svého ideálu.Na to je třeba hodně času,lásky,trpělivosti a moudrosti.Nelze ohnout starý dub jen zlomit.V padesátí letech čekat na svého pohádkového prince(Pretty Women) ukrytá mezi kočkami, psem a myslet si, že mne někde hledá je známkou omezeného myšlení.

Můj kamarád mi řekl a je to obecně známo a mnoho singl děvčat(žen) by o tom mohlo mluvit dlouhé hodiny.Dobří chlapi jsou ve tvém věku buď ženatí, nebo mrtví :-)

Poslední polibek mezi dveřmi, uzavřel kapitolu Dvaceti měsíční cesty.Úseku života mezi rájem a peklem. Úseku, ve kterém se JÁ pohybuji téměř celý život.Úseku, který přináší mnoho šťastných chvil, ale také může zabíjet.

Moje CESTA se krátí a JÁ už vidím na dohled řeku Styx.Mé kapsy jsou plné drobných pro CHARONA. Převozník mává veslem kolem mé hlavy a říká: Málem jsem tě dostal, ale já si počkám a jednou neunikneš.

Poslední Jájina slova dnes:

Až budeš bydlet sám a budeš rozvedený a nebudeš s nikým spát tak přijď,vydržim bez sexu hodně dlouho.TO MNE POLEKALO NEJVÍCE....

Na to říkám .....GOOD LUCK Jájo, už ti nevěřím.

Johanz z Mallevilu



P.s.PRO NÁHODNÉ ČTENÁŘE, CELÝ PŘÍBĚH JE V KATEGORII (Jája a JÁ)


Věštba pro Jáju.30.3.2012

Přítomnost.....Dva Meče....Napětí;nerozhodnost
Budoucnost....Deset Mečů...Narušené zlé časy
Finance.........Rytíř Pentaklu.


Meče ukazuji svými hroty na osobu, která je tvrdohlavá, neústupná a nezná slovo kompromis.Její život se bude nadále odehrávat v osobních střetech s okolím.Meče jsou spojeny s elementem ohně, se kterým, když se nesprávně zachází může člověka sežehnout.


V přítomnosti existuje napětí a nerozhodnost ve vztazích a přátelství.Osoba má problém s nabytím smyslu pro rovnováhu, protože nemá zcela jasné plány, kterým směrem chce jít.Potřebuje vyvážit dvě důležité věci ve svém životě a nedokáže se rozhodnout.

V budoucnosti zažije naprostý rozkol svých plánu a nadějí.Bankrot může rozvrátit celý její život.Musí se připravit na temnou noc mysli a duše. Bude potřebovat rady a pomoc od ostatních, kteří se od ni neodvrátili.

Ve financích existuje vyvážený vztah a může dojít k zisku, nebo ztrátě.Je třeba uvážlivě plánovat a neplýtvat penězi.Vhodný je nákup nemovitosti.Půjčka je nyní splacená.

Věštba pro Johanze.30.3.2012

Přítomnost.... 9.Poustevník...Samota...
Budoucnost... 5.Velekněz.....Vypořádaní se s karmickými záležitostmi...
Finance.........21.Svět...........Dosažení uspěchu a cílů...

Karty Velké arkany ukazuji na člověka, který ví, že se pohybuje po cestě plné křižovatek, na kterých se dá kdykoliv špatně odbočit, ale který taky ví, že vše se dá napravit.

Přítomnost...Poustevník je starý drak, který ví, že stejně, jako pokřivený strom a spleť kořenů kolem něj, je také život který je jen zřídka přímý a snadný.Radce, nebo učitel vám dá spolehlivou radu.Promýšlejte každý svůj krok a odstupte z horečného koloběhu života.

Budoucnost...Vstupujete do období rovnováhy a naučil jste se vyvažovat pozitivní a negativní energie.Můžete navázat spojení s duchovní a astrální oblastí.Použijte své nabyté zkušenosti na své další cestě a vyvarujte se předchozích chyb.

Finance...Všechno hraje ve váš prospěch. Přemýšlíte nad rozhodnutím , zda shodit starou kůži a začít nový životní cyklus.Je příhodná doba k dosažení Vaších cílů.Vstupujete do období úspěchu ve všech oblastech vašeho života.Objevují se nové příležitosti.



Memento mori KAPITALISMU aneb rubáš nemá kapsy.

13. května 2012 v 10:38 | ŠTĚPÁN NEUWIRT |  "Politika"
Tak jsem si říkal, že vždy budu psát jen o lásce ,ale to by bylo pořád dokola.
Titran a Natalie jsou zapomenutí, takže pokud se nic nestane nebudu už zveřejňovat další dopisy v rubrice Titran a Natálie. (Sorry Pepo) . JAJA a JÁ, platí totéž.
Mám zajimavou práci, zatím, a za dva měsíce mi bude 60, snad. Když mi bylo nedávno dvacet, tak jsem si říkal, že mi bude stačit, když se dožiji 40-ky. Takže vlastně o dvacet let přesluhuji.
Jenže dnes, na prahu šestého decenia, kdy ještě nemám problémy s každodením laškováním, ani, až na malé ranní deprese a ztuhlost kloubu se zdravotním stavem, nemám chuť to zabalit.
Ostatně skočit pod Pendolino na to je vždy dost času. Co bych ještě rád udělal, tak nějaký skvělý hrdinský čin.Třeba kopnul MINISTRA FINANCI do prdele, to by se mi líbilo.
No vzhledem k tomu, že pan Smetana slízl za přimalovaná tykadelka, vězení na tvrdo, možná by mě ten kopanec stál doživotí, a měl bych o byt a stravu postaráno až do smrti.
Jenže a tady je to jenže. Dokud ráno vstáváme dva, nebudu se radikalizovat i když na to mám, obrovskou chuť. Každopádně, když se něco semele, nebudu stát stranou.

P.S. Vzkaz pro všechny, kterých se to týka....RUBÁŠ NEMÁ KAPSY.

Hezký den přeje Johanz z Mallevilu

Přečetl jsem a souhlasim. JM

Od: ŠTĚPÁN NEUWIRT spisovatel
MUDr. Gabriela Pecková Poslankyně (?) Dolní sněmovna Parlamentu České republiky Sněmovní ulice PRAHA Paní doktorko, po Vašem vystoupení ve sněmovně dne 4. května 2012 jsem si položil otázku, zda člověk Vašich morálních kvalit má právo na tak vysokou funkci. Proto ten otazník v adrese. Žena, lékařka, poslankyně prezentuje názor, který by nebyl akceptovatelný ani v případě nevzdělaného primitiva, jemuž jsou zcela cizí pojmy humanita, empatie, ohleduplnost - a především schopnost prokázat úctu stáří. Je mi osmašedesát let. Nikdy jsem nebyl v žádné politické straně. Po roce 1989 jsem vykonával funkci tiskového mluvčího v takových institucích jako je Fakultní nemocnice Ostrava (11 let) a Fakulta zdravotnických studií (dnes Fakulta lékařská) Ostravské univerzity v Ostravě. Díky tomu jsem poznal řadu skvělých lékařů, ale rovněž lékařů, kteří etiku tohoto výsostně humánního povolání svým chováním a přístupem k nemocným deklasovali na úroveň těch, kdo byli schopni zabíjet v koncentračních táborech za Druhé světové války. Jeden můj příbuzný, MUDr. Vladimír Neuwirth, svého času primář interny Vítkovické nemocnice, mi řekl: "Hochu, doktorů s titulem MUDr. je hodně, ale lékařů žalostně málo!" Konec citace. Netušíte, jak často jsem si na jeho slova vzpomenul, naposledy ihned po Vašem vystoupení ve Sněmovně. Jako novinář a publicista si zachovávám odstup od politiků, v programových prohlášeních hledám logiku, odpovědnost a realistický pohled na možnosti. Nikdy však nevolím strany, které mají na svědomí prorůstání mafie do státní moci a korupci. Patřím rovněž do kategorie důchodců, které zejména poválečná léta poznamenala. Ke konci války mi byl jeden rok, takže z toho si mnoho nepamatuji. Ovšem pak jsem zažil hlad, nedostatek obuvi, oblečení, protože vše bylo "na lístky". A Vy si dovolíte urážet staré lidi, z nichž velká většina bojuje dnes o přežití, aniž byste měla osobní zkušenost?! Jako lékařka patříte k sociální skupině finančně dostatečně zabezpečené. Jako členka Dolní sněmovny PČR rovněž pobíráte nadstandardní příjmy a navíc máte požitky, o jejichž výši lidé většinou mají pouze mlhavé tušení. Pokud chcete, respektive se vůbec odvážíte namítnout, že děti se mají postarat o rodiče, pak Vám musím zdůraznit a připomenout, že složité existenční problémy má rovněž velká řada mladých rodin. Zřejmě dnes platí to, co řekl jeden z velkých filozofů: "Dvacáté století ještě patřilo k období jaguárů a pardálů, století jedenadvacáté bude patřit hyenám a šakalům." Konec citace. Divoká privatizace, rozprodávání majetku státu hluboko pod cenou (např. těžební pole na Karvinsku v hodnotě 200 miliard korun, jež bylo státem prodáno za 4 miliardy Kč!!! Zdroj: Veřejné prohlášení RNDr. Radoslava Štědroně v průběhu akce Holešovská výzva.), nekončící korupce, jejíž výše se ročně odhaduje mezi 100-200 miliardy korun, nehorázné plýtvání ministerstev - nákup pandurů, padáků, kauza PROMOPRO, Lesy České republiky, ČEZ, MUS, etc., etc. To vše stálo Českou republiku a občany ohromný objem financí, jež se odhaduje v řádu bilionů!!! Tyto ztráty jdou na konto politiků - jich především! A Vy máte tu drzost poslat ještě do větší chudoby ty nejpotřebnější, z nichž mnozí zaplatili zdravím výkon povolání horníků, hutníků, stavbařů, zemědělců, lesníků a dalších zaměstnání, bez nichž byste neměla k dispozici ten komfort, na nějž jste zvyklá - stejně jako ostatní politici, kteří k tomuto stavu přispěli po roce 1989. Zdá se, že morální pokles, k němuž jste vy, politici, převážnou mírou přispěli, vůbec nevnímáte. Hluboce pohrdáte řadovými občany, hluboce deklasujete etiku, k níž lidstvo spělo a o kterou usilovalo zejména v posledních dvou stoletích. Tato etika byla tkaná díky zkušenostem obou světových válek, těch zejména. A je, jak je vidět, velice křehká! Nebylo snad už dost barbarství? Jako lékařka byste měla mít na paměti, že jste jen a jen shluk biologických vlastností živého organizmu, který - jako každý jiný - podléhá fyziologickým změnám, nemocem a stárnutí. Vaše dnešní privilegované postavení je pouze dočasné, nevíte dne ani hodiny. Tak prosím nezvedejte svou hlavu tak vysoko a třeba si znovu pročtěte řecké filozofy. A začtěte se i do filozofů moderních. Rozhodně byste mohla priority svých životních hodnot znovu zvážit. Hluboce Vámi pohrdám, jsem zhnusen, když si uvědomím, jací lidé ovládají tento stát. Rok 1989 jsem uvítal, očekával jsem změnu nejen režimu, ale především obrození morálních hodnot. Přestože nemíním všechny politiky dávat do jednoho pytle, jsem přesvědčen, že těch, kdo chtěli skutečně sloužit národu (Podle hesla Jana Lucemburského - "Ich dien! Sloužím!), je tak pramálo, že jejich snaha je v zárodku udušena karikaturami bytostí, jež se snaží navenek vypadat jako lidé. Pokud ventiluji svůj názor, pak tak činím v zájmu mladé generace, která začíná tušit, co ji - díky lidem Vám podobným - v budoucnu čeká. S pozdravem Štěpán Neuwirth spisovatel J. Seiferta 1043 Ostrava 25, 725 25

Memento mori.

10. května 2012 v 11:03 | Karel na www. doktorka.cz |  Nezařazeno

Zcela náhodou jsem otevřel web....doktorka.cz a našel tam nový chat s názvem MEMENTO MORI. Protože tato slova mám v úvodu svého BLOGU tak si dovoluji okopírovat jeden příspěvek a reakce na něj z tohoto chatu, který mne zaujal.Není politický ani romantický a vzhledem k tomu, že nemám rubriku s názvem PRAVDA zařazuji jej do rubriky NEZAŘAZENO.

KAREL:
V říjnu tohoto roku budu mít 67 let. Tělo chátrá, ale duše a mozek jsou stále svěží a tak se pokusím popsat své pocity na toto téma.Ano, uvědomuji si velice palčivě, že jsem u hrany schodiště, po kterém se vystupuje do nekonečna. Kupodivu, nijak se toho okamžiku neděsím, protože jsem prožil život, tím myslím dětství, dospívání, dospělost v relativní pohodě a to navzdory všem, co tvrdí, že v totalitě se žít nedalo. Ne, nebyl jsem "straník". Byl jsem pouze ta "šedá masa", jak jednou napsal jeden náš bývalý prezident.Žil jsem v nějakém systému, který jsem považoval za jediný možný. Nehladověl jsem.Televizi jsem doma viděl poprvé, když jsem se vrátil z chmelové brigády.To bylo v roce 1962.
Když vzpomínám na dětství, stále cítím vůni řeky, která byla tak čistá, že v ní bylo vidět spousty ryb.Na les, který byl upravený a průchodný,na naše cesty za houbami. Na "dvanáctiletce" vzpomínám na profesory, kteří byli laskaví a vlídní. Všichni pamatovali "první republiku". Nijak z ní ale nebyli "odvázaní". Na vysoké, ano, byl zde VUML, vysoké učení Marxizmu Leninizmu. Brali jsme jej jako nutné zlo, že bychom byli zrovna tímto nějak zvlášť stresovaní se říct nedá.Kupodivu, dnes se mnohé z tohoto "učení"jeví jako navýsost aktuální. V polovině studia jsem měl zajištěné místo technologa v jedné továrně střední velikosti. S místem se pojil i dekret na byt. Ano, byla to "králíkárna" s plochou sotva 58 metrů čtverečních. Já jsem to bral jako dar z nebes, protože jsem se chtěl ženit. I po narození dcer to byla relativní pohoda. Sehnat místo ve školce nebyl problém, protože fungovala podniková školka, zdarma, pochopitelně. Dcery se učily místo angličtiny ruštinu.Kupodivu, schopnost číst azbuku jedné dceři velmi pomohla v budoucí kariéře.
V kolektivu pracovníků, které jsem vedl, bylo 8 Romů. Byli výkonní,slušní,bylo na ně spolehnutí. S některými se dodnes potkávám a společně si říkáme, že nerozumíme tomu, co se děje.Je to jiný,
svět, jiní lidé, jiný vzduch i ty řeky, kde ryby zdevastovali kormoráni, o kterých jsem ve svém dětství nikdy neslyšel.Jsem rád, že se blížím k tomu pomyslnému schodišti, lepší život jsem snad ani prožít nemohl.Jistě, záleží na úhlu pohledu.Mám jednu úžasnou jistotu. Vím, že můj konec bude celkem rychlý, protože nebudu mít na léky. Říkám si, také dobře.Navzdory tomu, že jsem ateista, v tom smyslu,že křesťany příliš nemusím, věřím, že tam, v tom nekonečnu, se setkám znovu se všemi, které jsem měl rád.Ta energie duše se někde musí přesunout.Ano, uvědomuji si svou smrtelnost. Netvrdím, že se na ten okamžik těším.Doufám jen, že bude relativně rychlý, abych nezatěžoval svoji všeobecnou pojišťovnu.


9.5.2012 11:13 - Dáša
22. Připadá mi, že marním...
Ach krásných 22 let, tehdy by mně nenapadlo takto přemýšlet . Život uteče jako voda letos mi bude 60 let.A je zajímavé že na smrt nemyslím,nikdy jsem na ni nemyslela.I když jsem po operaci žlučníku dostala plicní embolii.Pět dnů jsem byla mezi životem a smrtí,pocit to není příjemný. A proto važte si každého dne kdy se můžete probudit a jít do školy i když se třeba ten den pro vás jak se říká nevydaří.Nebojte zase vyjde slunce a bude krásně.


9.5.2012 11:18 - Dolly
Karle, mluvíte mi z duše. Všichni jen nadávají na minulý režim - ale obyčejný člověk se má pořád stejně. Možná pře revolucí i líp, protože se nemusel bát o práci. A že byli i tací, co si to chodili do práce jenom odsedět a nemakali? Ti jsou i dneska, na tom se nic nezměnilo, svině jsou v každé době a je trapné to svádět na komunisty nebo na kdovíco. Mimochodem, zrovna nedávno jsem se zabývala průzkumem výuky dějepisu na základních školách před revolucí. Výsledek: dnešním dětem se předkládají informace zkresleněji než před revolucí (zobecněno, našli se samozřejmě učitelé, co byli stranicky uvědomělí a hustili to do svých žáků, ale většinou jsem se ve starých sešitech setkala s objektivním přístupem, nebylo věnováno víc látky východnímu bloku, učily se rovnoměrně události z východní i západní společnosti). Dnešní učebnice jsou v mnohem ještě tendenčnější než ty předrevoluční. Zaplakala jsem nad nimi. Výuka nejnovějších dějin je kamenem úrazu.

Den nezávislosti.

8. května 2012 v 9:18 "Politika"


Úžasná demonstrace toho, že v jednotě je sílá.

http://orgo-net.blogspot.com/2011/11/polsko-11-11-11.html

Návrat...foto č.6.

7. května 2012 v 22:34 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Mlýn...foto č.5.

7. května 2012 v 22:24 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Řasové jezírko...foto č.4.

7. května 2012 v 22:14 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Holub v kamenolomu...foto č.3.

7. května 2012 v 22:09 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Labuť Jistebník...foto č.2.

7. května 2012 v 21:51 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra

Kamenolom Těškovice...foto č.1.

5. května 2012 v 22:14 | Foto-Johanz |  Foto-Atmosféra
Kolem nás je tolik krásných míst.

Komunistická strana...

5. května 2012 v 20:54 | Johanz z Mallevilu |  "Politika"

Komunistická strana ČÍNY vede nejúspěšnější ekonomiku na této planetě.

Nikdy jsem neměl rád komunisty s jejich pozdravem čest práci a hektarovými výnosy. Myslel jsem, že kapitalismus je to nejlepší co muže být. Dral jsem se tak moc za tím být co nejdříve "kapitalistou", že už pět let před rokem 1989 jsem dostal svůj první "živnostenský list".
Teprve 23 let budování kapitalismu mne vyvedlo s omylu o tom, který režim je lepší.
Socialismus je pro lidi a kapitalismus je pro dravce.
Otázkou zůstává co je správné???Co chtěla příroda???
To co po nás zůstane, je v horizontu jednoho tisíce let úplně JEDNO.
Jestli vládnou osli nebo muly...přesto, že mne čtenářka Perlička přesvědčuje, že za všechno mohou komunisté a možná má pravdu, myslím si že počet doopravdy nešťastných lidí byl v socialismu mnohem, ale mnohem nižší.
No a komunisty budu volit proto, že nevidím v této zemi žádnou jinou stranu, se které by ti největší hajzlové utekli do jiných stran a tak tuto stranu očistili.
Všichni ti největší lumpové utekli s KSČ převlekli kabát a nalezli do ...a teď postupně...OF, ODS,KDU ČSL,ZELENÍ,ČSSD,TOP 09,VV,
a teď LIDEM....
v KOMUNISTICKÉ STRANĚ ČECH a MORAVY ZŮSTALI PŘEVÁŽNĚ LIDÉ, KTEŘÍ VĚŘÍ TOMU, ŽE ZEMĚ JE PRO LIDI, KTEŘÍ V NI ŽIJÍ A JÁ VĚŘÍM TOMU, ŽE MOHOU BÝT LEPŠÍ NEŽ Z HORA UVEDENÍ.

Ostatně uvidíme...

Ps: Češi včetně nemluvnat tvoří jen 16 desetin procenta obyvatel zeměkoule.






NAROZENINY 1958

4. května 2012 v 21:58 | FOTO Věra |  Pozdravy z minulosti....
NAROZENINY

12 láhví.

4. května 2012 v 8:10 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky

Chvílí před tím, než jsem zatáhl velká mřížovaná vrata a definitivně tak ukončil dnešní pracovní den, přijelo mohutné černé auto. Dveře se otevřely a v nich se objevila elegantní polobotka svědčící o tom, že její majitel nemá hluboko do kapsy.
Po nezbytném pozdravu jsem se zeptal:
"Co jste dovezl pane?"
"Mám tady nějakou směs ze sklepa." Odpověděl s úsměvem.
Pomohl jsem mu vynášet z útrob automobilu hromadu krabic a plastu, které nasvědčovaly, že si majitel potrpí na značkové věci, až zbyla v koutě vozu jen velká igelitová taška.
Z jejích útrob vyčnívaly hrdla láhví.Uchopil jsem ji za uši a podivil se, jak je těžká.
Nakoukl jsem dovnitř a spatřil láhve alkoholu v různém stupni spotřebovanosti.
Za ten měsíc práce jsem si zvykl nedivit se ničemu co lidé vozí do sběrného dvoru, ale neodpustil jsem si poznámku.
"Také už jste přestal pít?"
Muž nepřipraveny na mojí otázku mi odpověděl něco v tom smyslu, že už toho pití bylo dost.
Potom se zarazil, usmál a odejel ve svém velkém černém HAMRU do ulic maloměsta.
Zatáhl jsem vrata, zamkl na řetěz a šel si prohlédnout "úlovek".
Black Velvet s Canady, Boukha Solei s Tunisu,Ouzo z Řecka a další v plných originálních láhvích.
Ostatní nedopité téměř plné láhve podobné provenience se na mne chechtaly a jakoby chtěly vyzkoušet mou odolnost .Jenže po třiceti letech abstinence mne osloví maximálně echinaceové kapky a tak jsem hned jednu skoro plnou láhev dal známému, který přijel na poslední chvíli.
"Wisky?" Řekl "A deset let stará?" podivil se když si přečetl etiketu.
To se dnes zase zřídím pronesl nakonec a ukryl svůj poklad do útrob svého automobilu.
Další láhev která měla na etiketě něco o citronech s názvem CEDRATINE a na jejímž dně byl za ta léta vysrážený cukr, jsem dal své přítelkyni, která měla v ten den zrovna narozeniny.
Život píše příběhy, které by člověka ani nenapadly.
Tak jsem zakončil den pohledem na baterií lahvi a vzpomněl si na písničku BEDNA OD WISKY,kterou jsme s oblibou zpívali na vandru u ohně.

Večerní jízda květen 2012

3. května 2012 v 6:49 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky

Západ slunce přikrýval krajinu svým stínem a jen kužel koncentrovaného světla trhal tmu ležící mezi stromy.Zítřejší předpověď slibující ochlazení, ale i celodenní žízeň mne vytáhla na večerní projížďku směrem k moto baru u Hanky v Bravanticích. Někteří jarem nadržení ptáci vydávali tak hlasité zvuky, že přehlušili i hluk motocyklového motoru. Když jsem zastavil, abych podal hlášení o své poloze uslyšel jsem neodbytný pískot komára, který překonal barieru přilby a poletoval mi zoufale v uchu. Osvobodil jsem ho sundáním přilby, ale totéž se za chvíli podařilo vzteklé mouše a tak jsem si raději sundal hledí, než se to povede nějaké vose, která ztratila cestu do vosiště. U Hanky, která pobíhala po placu v douhé vlnité paruce jako čarodějnice, sedělo několik opuštěných mladíku v kožených oděvech a srkali lahodný mok. Mé oblíbené pití, Jantarového BERNARDA, Hanka pro nezájem hostu přestala objednávat a tak mi nezbylo, než pít polotmavý BIRREL od RADEGASTU. Obloha nad restaurační terasou byla prosycena svitem hvězd a klid byl jen občas přerušen chichotem mladé ženy od vzdáleného stolu.Má oblíbena číšnice se mne zeptala jestli chci vodu pro Peggy a zklamaně zavrtěla hlavou, když jsem ji řekl, že Peggy tentokrát zůstala v peřinách, kde tráví většinu svého živočišného času. Dopil jsem Birrela a na blízké pumpě doplnil zásobu tekutého zlata, které je už tak nehorázně drahé, že si slovo zlato v názvu zaslouží. Od unuděné obsluhy jsem koupil jedno "pivo" na doma a zastrčil ho do široké kapsy kožené bundy.Cesta občas prokládána zablikáním protijedoucích aut jejihž řidiči si ověřovali jestli proti nim jede motorka, nebo automobil bez jednoho světla , skončila před mým domem a motorka tiše zhasla.Po nezbytné sprše jsem zalehl vedle Peggy a usnul spánkem, se kterého mne vyrušila jen jedná tramvaj se šišatými koly vydávající hluk, jako když těmito místy projížděly tanky za druhé světové války.....

Dobré ráno do dalšího dne přeje JM

V loni o tom čase....

2. května 2012 v 6:27 | Johanz z Mallevilu
|35|2011-03-27 23:13:58|11|3|0|open 606961|988|Dříví|Až se zima zeptá co jsi dělal v létě.....|
Ze studené země vystrkoval žluté hlavičky podběl a z dálky se pokoušel datel přehlušit rachot motorových pil.Peggy a Happy se strachy choulili mezi mými nohami, když jsem vyzvídal, kdo má tu hromadu bukových větví na starost.V hájence sice nebyl lesník, ale příslib, že se brzy vrátí se splnil do deseti minut.Na moji prosbu zda si mohu vytěžit zbytky větví po těžbě lesníku se jen zasmál a řekl.
"Když se tam nepozabíjíte tak klidně".
Větve ze stoletých buků o průměru až patnáct centimetrů se poddávaly zubům obloukové pily ,která je dělila na metrové kusy, aby se vlezly do auta.Asi tisíc kilo dřeva u chalupy za necelé dvě hodiny je dobrý výkon.Zítra ráno pokračuji než se rozkřikne, že v lese se těžilo a na sběr zůstanou jen tenké větve.

Den druhý.

Hned ráno bez snídaně jsem začal jezdit do lesa .Těžaři sice brblali, že se jim motám pod nohama, ale láhev dobrého vína v nich vyvolala laskavost a oni mi ještě nařezali dřevo na metr dlouhé špalky, aby jsem je snadno naložil do auta.Seat skřípal pružinami, jako starý děda umělým chrupem, ale já jsem nepovolil.Celkem osm otočení mi ušetřilo na uhlí asi tak............... no hodně a to nepočítám neustále zdražování, které odvádí zisky z této země bůh ví do kterých zemí.