Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Zoufalý panic...1972

31. ledna 2012 v 9:02 | Johanz z Mallevilu |  Pozdravy z minulosti....

Dnes jsem byl na rande s Lídou.Poseděli jsme pod kaštany s celou partou a bylo hodně smíchu.Ostatně jako vždycky, když se sejdeme Já a Mirek.V Kovárně, v naši oblíbené restauraci, jsme si v prvním patře pronajali místnost s výhledem do dvora.Už to vlastně nebyl ani výhled, protože opodál stojící paneláky,které všude rostly jako houby po dešti, bránily západnímu slunci, aby nahlíželo do oken bývalého zájezdního hostince.Vybavení pokojíku bylo skromné.Jedna postel v rohu a na zemi starý koberec s odrbanými rohy.Na stěnu jsme pověsili mohutný kříž, který jsem vyrobil z fošny povalující se na všude přítomných stavbách.Stoleček a dvě židle a to všechno natřeno na bílo.Naše fantazie překonávala naše možnosti.Vykreslovali jsme si co tady všechno budeme s děvčaty provádět.
S Lídou jsme se líbali pod kvetoucím stromem a já jsem ji navrhl, že půjdeme nahoru do hostinského pokoje.Lída souhlasila a tak jsme po starých vyšlapaných kamenných schodech pamatujících století,pustili vzhůru. Staré železné zábradlí s dřevěným madlem vydávalo vrzavé zvuky.Smějící se parta zůstala pod námi a my se ocitli v tichu.Jen staré dubové dveře zavrzaly a zavřely se za námi.Po několika polibcích jsme se pokusili o to k čemu nás příroda naprogramovala.Bohužel moje citlivost byla tak veliká, že se mi to opět nepovedlo a já jsem jen zakrýval rukou mokrou skvrnu na trenýrkách a propadal se v zoufalství.Myslel jsem si, že jsem odsouzený zůstat panicem až do smrti a jen ranní erekce mi sdělovala, že jsem v naprostém pořádku a že se to prostě jednou musí podařit.Mirek mi barevně popisoval co dělají s Evou, když jsou spolu sami a já mu při masturbaci ve vaně jen v tiše záviděl.Mé zoufalství, ale netrvalo příliš dlouho a já jsem potkal dívku, se kterou jsme měli společnou chemií a která mi stála za to, to nevzdat.Po třetím pokusu se to konečně povedlo a já se stal mužem se vším všudy.Od té doby u mne zoufalství nemá místo, ale to už je jiný příběh.
P.S. Po třiceti létech jsem se potkal s Evou a tak jsem ji řekl, jak jsem jim záviděl, že si užívají zatím co já mám sušky.Řekla jen "Co blázníš? My byli s Mirkem jen kamarádí"A tak možná byl Mirek stejně zoufalý jako JÁ.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 metztli metztli | Web | 31. ledna 2012 v 9:17 | Reagovat

no tak to občas bývá, no :D kamarádi sice taky rádi, ale kecaj a přibarvují si :D

2 Dubious cat Dubious cat | Web | 5. února 2012 v 21:58 | Reagovat

všichni kecaj, aby nevypadali zoufale, což podtrhuje jejich zoufalost. Děkuji za hezký příspěvek k tématu!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama