Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Světlo na konci tunelu.

3. ledna 2012 v 12:59 | Johanz z Mallevilu |  Povídky

Vidím světlo NA KONCI TUNELU.Někdo mne chytá za hlavičku a cítím bolest, otevřu ústa a vdechnu vlahý vzduch plný podivných pachů.Do úst mi proniká nějaká podivná tekutina zvláštní chuti.Docela mi chutná a tak rychle polykám, abych ji měl co nejvíc.Už se těším na další.Vypozoroval jsem, že když začnu křičet tak se hned ta dobrůtka objeví.
Cítím kodrcání a houpání a před očima se mi zjevují různé obličeje.Některé vícekrát jiné méně.Vydávají podivné zvuky, jako ťu ťu ťu nebo ňu ňu ňu.Později některé identifikuji, jako svou maminku, která mi pěkně voní a dědu, který smrdí jako popelnice, tabákem.
Nejdříve lezu po čtyřech později po dvou a sahám na věci,které nejsou vždy pozitivně naladěny.Jedna taková láhev plná zmrzlé vody mne kousla tak, že jsem byl hned celý červený.Po cestě jsem narážel i na věci, které nekousaly a když tak jen málo.Třeba různé kamarádky, které neměly mezi nožkama čudlík,tak jako já a když čuraly, tak si k tomu musely vždy hačnout.Později to už mi bylo téměř patnáct roku jsem zjistil, že se jim říká ženy,holky,děvčata.První polibky mi otevřely okno do světa zcela jiných hormonu, než dosud a tak jsem toho využil , že jsem zplodil jednu dceru, která potom se mnou kráčela ruku v ruce cestou za lepším životem.Tak to šlo krok za krokem vyučení ,průmyslovka, manželství, první milenka, druhá milenka, živnost,první vnuk, druhý vnuk,poslední milenka a už je to tady.
Někdo mne chytá za hlavu a nohy .Cítím teplo návratu. Opět vidím světlo NA KONCI TUNELU.Řítím se unášen proudem vzduchu.Najednou je všude plno světla a já se pomalu unášen větrem, snáším na místa, kde jsem celý život žil a hledal cestu.
CESTU ZA LEPŠÍM ŽIVOTEM.
P.S. Teprve tady vysoko nad zemi poletujíc společně s ostatními jsem pochopil, že CESTA JE CÍL
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Brenda Brokenheart Brenda Brokenheart | Web | 3. ledna 2012 v 17:21 | Reagovat

Zajímavě pojaté, jen kdybys to trošku rozepsala, bylo by to dokonalé :)

2 Johanz z Mallevilu Johanz z Mallevilu | E-mail | 3. ledna 2012 v 17:40 | Reagovat

Díky nechtělo se mi..jsem nějaký bez nálady...to ani z péra nic neleze.... :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama