Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Peggy se ztratila....

26. prosince 2011 v 8:40 | Johanz z Mallevilu |  Jája a Já
V zimě 2010

Peggy se ztratila....

Kráčím zmrzlým sněhem kolem základní školy naproti domu,ve kterém bydlí Jája a navazuji řeč se starší paní, venčíci malou jorkšíří holčičku.Posuzujeme jejich oblečení a utvrzujeme se, že 150 korun za úplet, nebo riflovlové body je tak akorát.Nos mi mrzne, jako sýkorky v antarktidě, ale pesanům to zjevně nevadí.Ostatně jsou to mladí pejsci a něco vydrží.Volám Jáju telefonem, že na chvílí příjdu a odemýkam si dveře klíčem, který mi Jája půjčila.Jdu k výtahu a ohlížím se po psech.Vidím, že za mnou je jen Happy.Vybíhám ven a zmateně volám Peggy.Peggy nikde .Začíná ve mně stoupat panika.Volám přítelkyní, která už nechtěla jít ven, aby mi přišla pomoct hledat.Kolemjdoucí, kterých se ptám Peggy neviděli a já poletuji kolem bloku, jako Harry Potter na koštěti. Peggy nikde.Jája ,která mezitím přišla mi říká, když vidí jak šílím."Nevyšiluj ještě i ty mám dost problému sama se sebou.
"Trochu mne to zklidnilo."Pes není dítě říkam si, ale připoutanost je tak silná, že jsem tomu sám nevěřil.
"Jak se to stalo?"Ptá se mne a když ji dovykládam, jak to bylo ,zeptá se mne.
"A díval jsi se v domě?"
"Nedíval zdálo se mi, že nevešla do domu."Odpovídám.
Vstupujeme do domu a jdeme pěšky nahoru patro po patře.
Tam o jedno patro výše nad bytem, kde bydlí přítelkyně a jejích osm koček, sedí Peggy před cizími dveřmi a vrtí ocaskem, jako by se vůbec nic nestalo.
"Ty lumpe."Říkam a beru její necelé dvoukilové tělíčko do ruky.Choulí se mi v náručí a opírá hlavu o mojí bundu.Pohledem do očí, jak to má ve zvyku prosí, abych ji pohladil a olízne mi nos.Tentokrát její zmizení mělo štastný konec.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama