Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Zdravotní procházka.

22. října 2011 v 9:14 | Johanz z Mallevilu |  Fejetonky


Vycházím z vyhřátého pokoje do sychravé podzimní noci na "zdravotní" procházku. Vyškvařené vepřové sádlo se škvarkama a vnukovo "dědo vypadáš jako prase" uspíšili mé rozhodnutí opět začít chodit do lesních tišin. Kousek přes cestu na louku jsem nesl Peggy a Happy v náručí, aby je nějaký splašený automobilista neproměnil na placku a hned na okraji louky jsem je vypustil. Jejich nadšení trochu pokleslo, když zjistili, jak je tráva mokrá a celou cestu se držely vyšlapaných kolejí. Nadšení se jim odráželo v očích, které smaragdově svítily odraženým světlem mé čelovky, kterou jsem kdysi dávno dostal k narozeninám. Pára stoupající od úst vytvářela bizarní obrazce zmítajících se beránku toužících opustit zajetí a pohroužit se do tmy, která vládla všude kolem. Po jednom kilometru jsme došli opět k hlavní silnici a pesany dávaly pod lucernami okatě najevo svůj nesouhlas s dalším prodlužováním procházky. Otočil jsem se zpátky a procházel chatovištěm, které je na okraji mé cesty k louce. Psi, kteří se mohli zbláznit, když jsme šli poprvé kolem , už olizovali páničkovi ruce z vděku za to, že je pustil ze zimy do vyhřáté sednice a my prošli nepozorovaně kolem. Chaty vyzařovaly do okolí světlo a bylo jasné, že v době krize je používá čím dál tím více lidí, jako trvalé bydliště. Peggy a Happy měly přede mnou stometrový náskok a když jsem je zavolal vypadalo to, jako když ke mně letí dva vlci se sibiřských pohádek. Zima čím dál větší, okusovala mé prsty a nepomohlo ani vsunutí rukou do kapes. Na konci louky u silnice jsem uchopil pesany za mokrá bříška a donesl domu až do sprcháče, kde jsem je podrobil očistě. Teplá voda jim udělala dobře a tak ani nedávaly najevo svou nespokojenost s mytím, jako obvykle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama