Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Schizofrenik

5. října 2011 v 14:16 | Johanz z Mallevilu |  Barbara a Já
ZDEŇKU

....Na Bílé je krásná Keltská salaš. Krásná v tom \ smyslu, že je ve stylu spojení dřevo - kov... - tedy, aspoň bývala, už dlouho, \ několik let, jsem tam nebyla, přestože patří kamarádovi. A je tam navíc skvělá \ patogenní zona - pokud tyto věci vnímáte :-)

Děkuji za to vykání ---- já vím, je to tak trošku předpotopní zvyk, obzvláště tady na netu - ale kdybychom se potkali náhodně, "naživo" - asi bychom si taky hned nevykali, že? :-) To že u mladší generace vykání "umře"... to vidím u svých dětí, všechny ty face-booky, ICQ, skajpy.... místo "ano, souhlasím s tebou" píší jen "jj"... Nikdy tomu neporozumím - té rychlosti, která se do všeho vnáší - hlavně asi proto, že tomu rozumět nechci. Rychlost mám ráda v autě, vrauuu---- tam tedy ano. Svým způsobem i v životě - ale ne ve všem, to tedy rozhodně ne. Souhlasím s Vámi, že psaní je.. jak jste to napsal? - hledání cesty k sobě, postupné poznávání se? Asi s Vámi budu muset na chvíli zapomenout nejen na svou nedočkavost, ale také a to především na své zkušenosti s psaním jakožto poznáním někoho "cizího". Mám ho ráda a myslím, že už jste poznal, že psaní mi ani nevadí, ani nedělá potíže.... Myslím si,že ani tisíc slov nedokáže nahradit jediný pohled do očí, tu prazvláštní chemii, které se potom říká láska, tu zvláštní všeho co v nás je přes veškerou moderní techniku zakodované výrazně silněji - totiž geneticky...? :- ) Před tařka čtyřmi lety jsem se přes net seznámila s ........... z Havířova, taková spíš náhoda než že \ bych tenkrát odepsala na inzerát jako nyní. Na psaní moc nebyl, na mé dlouhé \ věty odpovídal jedním, dvěma slovíčky, často citoslovci. První schůzka v \ Havířově - řeknu to jemně: Malý šok. Neměl na profilu fotky, a já je předem \ nechtěla. Poprvé kolem mne jen proběhl ven (slovo proběhl je správné a ven \ taky), čekala jsem před vchodem do restaurace - pak se vracel a mě v hlavě \ proletělo "jéžiši,...-to snad NENÍ on???" - no, - byl. O fous menší (vzhledem k \ mým botkám), nohy do O tak, že to snad není ani v kreslených filmech, kulaťoučké \ bříško a oblečení...?? Seděli jsem spolu v restauraci asi dvě hodiny...já \ mluvila, aby nebylo ticho, on občas něco zabručel. Zaplatili jsme a šli ven, byla už tma a sněžo-pršelo, nabídl se, že mě doprovdí k autu.... byla z toho asi tak půlhodinová procházka, víc promlčená než propovídaná. Dojela jsem domů a téměř ve stejné chvíli jsme si vyměnili mail, že "tohle ne" - on napsal "jsi na mě moc upovídaná", já napsala velmi decetně a slušně něco jako "nejsi můj typ". Za tři dny jsme si opět téměř ve stejném okamžiku poslali takřka stejné vzkazy - on "... blbý je, že mi to tvoje žvatlání chybí,Beruško (to bylo poprvé, co mi tak řekl) - já mu napsala " nevím proč, ale vracíš se mi stále do myšlenek". Byly z toho krásné tři měsíce - kalené tím, že jsem cítila, že něco není v pořádku, jen jsem nemohla přijít na to, co ... Tři měsíce, kdy jsem se poprvé \ cítila jako žena, ne jen jako někdo, kdo tu prostě je... 18.5. náš vztah ukončila jeho smrt.
Psaní je krásný doplněk setkání - je to.... přirozenější?, když dva o sobě navzájem vědí,jaký je úsměv toho druhého, jaká má gesta, jakou vůni... Nezbývá mi než samozřejmě počkat, až i Vy budete chtít setkání...(to že bych nejradši sedla do auta a jela na Bílou asi říkat nemusím,že? Jsem v některých věcech absolutně čistá esence sanqvinika - impulsivní, jo-jo... :- )) )

To Vaše povídání...poslaná povídka - to bylo náhodou moc pěkné. Upřímné, čisté... skoro mi bylo líto, že jsem to nebyla já, kdo tam v tu chvíli s Vámi stál :-) - a tak by to mělo u pěkné povídky být. Život ale píše pro každého z nás něco takového.... neopakovatelného. Jedinečného. Nedávno jsem slyšela jednu paní v rádiu říkat - Vždycky, když nějaký vztah končí, je to jen proto, aby mohl jiný, třeba ještě hezčí začít. Jela jsem právě z Frýdku, stála víc jak hodinu v koloně (uvízlé kamiony na sněhu),a brečela nad tím, že něco, co krásně začalo - dřív než mohlo začít doopravdy - skončilo to(z podobného důvodu, jako vztah s ......... - vzal si život sám, trpěl schizofrenií a depresemi, jak mi pak řekl jeho syn. Začátkem prosince, loňského, jsem se poznala s ............ není těžké poznat diagnozu, když už jste jednou někoho takového poznal... trvalo to dva,tři týdny,než jsem měla jistotu. Jsou věci, o kterých se jen těžko mluví nebo píše... nejen proto, co emotivně znamenaly, ale také proto, že to souvisí i s jiným než jen smyslovým vnímáním - stále ještě velmi citlivé téma v naší společnosti, kde se upřednostňují jen a jen materiální řešení - léky a operace a nevíc co ještě i tam, kde stačí jen tisíciletí platná "vesmírná" pravidla. Nejsem věřící... to ne. Jen jsem už párkrát na vlastní kůži zažila, že myšlenka je silnější než cokoliv jiného - to ale opravdu není téma na psaní. Čeština je krásná a bohatá - možná i právě díky tomu umí při psaném projevu dost věcí zkreslit, dát jim jiný podtext, jinou souvislost - a to bych nerada.)

Myslím, že je nejvyšší čas vylézt z pelíšku a nachystat snídani :-)) (dnes rybičková \ pomazánka... hodně cibulky... máte rád? :-) - my teda a n o. (my = \ já, děti i pes :- ))) )

Ještě jednou krásné lyžování....(a kdybyste si to rozmyslel.... Z Bílé do Rožnova je to z kopečka dolů 15 minut, možná ani ne...)


BARBARA

ZDEŇKU

kdybych se tak nerozepsala, mohla jsem si přečíst dřív Váš druhý mail (opravdu moc moc moc děkuju za to vykání - zatím ještě nevíte, jak je pro mne tahle drobnost důležitá) a svou odpovědí Vás ještě zastihnout před odletem :-)) O to víc se těším na večer, až se vrátíte a znovu napíšete :-) - stepaře mám na CD, ale myslím, že to není ono - jako být tam, takže CD s bubeníky ani nemám.... chci to nejdřív z a ž í t - a pak teprve si pořídit připomínku prožitku. Jsem moc ráda, že to vnímáte stejně.
Myslím si, že žádný člověk není jednoduchý... každý má svůj vnitřní svět. Jen asi ano - někdo ho má barevnější, bohatší, různorodější...- možná i rozporuplnější, ale vždy jen o to hezčí, čím víc tam toho je.

(jdu na tu snídani, potomstvo se budí :-)) Jsou hodně samostatní,až na Káju už vlastně dospělí... o to víc si ale vychutnávají když si jídlo nemusí dělat sami, ale je "od maminky")

BARBARA
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama