Autor vychází se směsi doměnek a faktů a nezakláda si na tom, že má pravdu, protože pravda je závislá na úhlu pohledu.

Všechny příspěvky podepsané autorem vyjadřují jen jeden jeho názor,
který viděný jiným úhlem pohledu může být naprosto odlišný a psaný v jiném čase může vyznít naprosto jinak.

Pochopení, znamená mít rozšířené vidění.JzM

Zřím tě.(Avatar)

Píseň pro všechny krásné ženy.

ŠAMAN
Autor Johanz
Jsem šaman zrozený z víry,
že osud je SATAN,plný síry.
Ty,z pekla,zrozená v břichu,
umyté ruce,krví z hříchu.
Svíce pozvolná již zhasíná,ŠAMAN tvé činy PROKLÍNÁ.
Osud je předem určený,má i světlé okamžiky.
V hříchu jsme se milovali,i vráželi do srdce dýky.

Cesta Stopem 1969

27. září 2011 v 9:08 | Johanz z Mallevilu |  Pozdravy z minulosti....

2010-03-04 18:50:06


Začaly
prázdniny.

Cesta z Brna do Litoměřic byla složitá, jako všechno, když člověk nemá peníze.Rozhodli jsme se, že pojedeme stopem.Dálnice nikde a tak jsme se postavili na silnici směr Brno Praha a mávali jsme .Nestáli jsme tam moc dlouho, když nám zastavila úplně nová pekařská Avie.Těšili jsme se, že si cestu užijeme, ale řidič nás nacpal do nákladového prostoru a tak jediné co nás spojovalo s vnějším světem bylo okýnko ve stropě auta,Cesta byla příšerná a my jsme v každé zatáčce klouzali po podlaze automobilu, jako uklízečka hadrem po namydlené podlaze.Nakonec jsme to vyřešili tak,že jsme si sedli každý k jedné stěně automobilu a zapřeli se nohama do sebe.Na neplánované zastávce mezi Brnem a Prahou jsme se zásobili pivem z převráceného kamionu.Na poli , kde po délce sta metru byly rozsypané láhve , bylo tolik řidičů ,jako dnes v supermarketu,když dávají něco zdarma.Za chvílí přijela policie,začala řídit provoz a tak jsme mohli pokračovat.Nejdéle trvala cesta přes Prahu ,ale zase byla mnohem zábavnější i když výkladní skříně nabízely jen omezený pohled na atrapy zboží.
Výpadovka na Mělník zela prázdnotou a těch několik aut nás nevšímavě míjelo.
Přesto si s té doby pamatuji jak se Vltava v Mělníku vlévá do Labe.
Dvě řeky se mění v jednu a dál pokračuji v jednolitém toku.
Litoměřice nás přivítaly vůní léta a nastávající tmy.Moje tetička dej ji bůh hluboký spánek, v té době ještě sličná žena v nejlepších létech ,spala na kanapi v hostinském pokoji ,kde se dalo vlézt po širokých schodech na terasu a oknem přímo do pokoje.
Tak to bylo vždycky.Jenže tentokrát v tom něco zaskřípalo.Moje tetička probuzena šramotem vyskočila z kanape a vidíc v okně siluetu přirazila okenní křídlo.
"AU co to děláš ?"zařval jsem a spadl z okna na schody.
Tetička která poznala můj hlas, rozsvítila světlo na terase a začalo vítání...sešli se všichni ,kdo byl doma kromě strejdy,který sloužil v místní vojenské posádce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama